Nejvíce rozšířená je na Zlínsku křídlatka. Zbavit se této odolné rostliny je obtížné

Největší potíže na jeho území způsobuje nekontrolovatelné šíření křídlatky japonské. Ta se hojně vyskytuje nejen na Zlínsku, Uherskohradišťsku a Kroměřížsku, ale především na březích řeky Bečvy na Vsetínsku.

„Výskyt nepůvodních rostlin se lokálně liší co do druhů i co do kvantity. Na Uherskohradišťsku se jedná podél vodních toků především o topinamburu, na Vsetínsku o křídlatku, v lužních lesích podél toku řeky Moravy se masivně šíří javor jasanolistý a netýkavka žláznatá. Ze severu a západu začíná v posledních letech na území kraje pronikat zlatobýl kanadský, z jihu zase americké druhy aster,“ uvedl mluvčí krajského úřadu Milan Plesar.

Přímo na území Zlína se z invazních druhů rostlin nachází křídlatka sachalinská, japonská a jejich kříženci, hojně třeba v místní části Malenovice.

„Lokality výskytu jsou sledovány. V době vegetace je v místech výskytu křídlatky na pozemcích města postupně prováděn mechanický a chemický zásah s cílem omezit její rozvoj a další šíření,“ sdělila mluvčí zlínského magistrátu Marie Masaříková.

Boj s ní se však podobá zápasu s příslovečnými větrnými mlýny. Zbavit se jí nastálo je téměř nemožné i přes veškerou snahu.

„Křídlatka se vyskytuje často podél vodních toků, ve vlhkém prostředí i v místech terénních úprav. Dvakrát ročně ji likvidujeme mechanicky a jednou za rok také chemickou cestou,“ upřesnil odborný referent odboru ochrany životního prostředí města Zlína Jaromír Jánský.

Ve ZlíněMalenovicích a také třeba v místních částech Louky a Prštné podél řeky Dřevnice roste i pěkně vypadající, ale původní druhy zahlušující netykavka žláznatá.

„Jezdívám na kole po cyklostezce mezi Prštným a Loukami. Kolem řeky tam divoce roste netýkavka. Za ní směrem na Malenovice jsem zase, myslím, poznal křídlatku,“ poznamenal Jiří Horák ze Zlína.

V České republice je registrováno devět desítek druhů rostlin, považovaných za invazní. Hospodářské škody, které tyto druhy rostlin ale i živočichů způsobují v zemích EU se přitom podle odborných odhadů pohybují okolo deseti miliard eur ročně.

„Mnohé druhy rostlin i živočichů, které mohou být záměrně nebo náhodně přeneseny prostřednictvím lidské činnosti, tedy například při dopravě či turistice do jiné geografické oblasti se stávají nebezpečím nejen pro přírodní ekosystémy, ale i pro řízená společenstva. Tedy i pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství a také pro zdraví lidí, protože řada z nich působí jako alergeny,“ vysvětlil mluvčí Státní rostlinolékařské správy Zbyněk Škodáček.

Ze zmiňovaných je přitom nejnebezpečnější rostlinou bolševník velkolepý. Ten roste na nejrůznějších místech, od lesních lemů a světlin, vodních toků a vlhčích neobdělávaných luk až po železniční náspy, opuštěné zahrady a travnaté plochy, vlhčí rumiště a zbořeniště či městskou zeleň.

„Bolševník velkolepý obsahuje furanokumariny, které jsou při doteku a na světle vyvolávají na kůži otoky, popálení, puchýře a záněty, které se zdlouhavě hojí. Postižená místa pak zůstávají dlouho pigmentovaná. Postižení záleží na velikosti plochy, individuální citlivosti kůže a intenzitě kontaktu,“ konstatovala vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Zlínského kraje Hana Tkadlecová.

Dodala, že nejnebezpečnější z tohoto pohledu jsou nezralé plody bolševníku neboli nažky. Při požití, častěji olíznutí, k čemuž dochází především u dětí může vyvolat tvorbu puchýřů i na sliznicích. Nebezpečné může být i nadýchání ve vzduchu rozprášených šťáv při kosení velkých ploch. Ve Zlínském kraji včetně území samotného krajského města se však prakticky nevyskytuje. Ojedinělé shluky několika rostlin jsou podél řeky Bečvy na Vsetínsku.

Zlínský kraj letos vyčlenil na boj proti invazním rostlinám na svém území sto padesát tisíc korun, další peníze se bude hejtmanství snažit získat z fondů EU.

Druhy invazních rostlin v ČR

Za invazní se považují takové druhy rostlin, které jsou v daném území nepůvodní, byly do něj zaneseny člověkem a jejich masivní šíření utlačuje druhy původní. Na území Zlínského kraje se jedná o následující druhy rostlin:

Křídlatka japonská (Reynoutria japonica) je v dnešní době považována za jeden z nejvýznamnějších invazních druhů rostlin na Evropském kontinentě. Uvažuje se však i o jejím alternativním využití na půdách, které jsou zatíženy těžkými kovy, zvláště pak kadmiem a olovem. Zde by měla pomoci při rozkladu těchto nebezpečných kontaminantů. V České republice se vyskytují dva příbuzné druhy křídlatky japonské – křídlatka sachalinská a jejich kříženec křídlatka česká.

Netýkavka žláznatá (Impatiens gladulifera) patří spolu s bolševníkem a křídlatkou mezi nejagresivnější invazní druhy s největším vlivem na charakter ekosystémů. Plody netýkavky žláznaté mají vyvinutý mechanizmus, jehož pomocí vystřelují zralá semena až do vzdálenosti několika metrů. Semena se šíří hlavně vodou a údajně i na peří ptáků, schopnost vyklíčit si uchovávají po dobu až 6 let.

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) Je u nás považován za nejnebezpečnější invazní druh. Nejstarší záznamy z České republiky pocházejí z oblasti Slavkovského lesa a týkají se pěstování jako okrasné rostliny v zámeckém parku v Lázních Kynžvart v r. 1862 a prvního dokladu o zplanění v nedalekém okolí z r. 1877. Bolševník velkolepý je silně jedovatý. Tato rostlina dorůstá až do výšky pěti metrů. Kvete od pozdního jara do poloviny léta. Má bílá, složená květenství.

Javor jasanolistý (Acer negundo) se vyskytuje v parcích, kde snadno zplaňuje a vytváří náletové populace. Je to strom s výškou okolo osmi metrů.Rozšířen je prakticky po celém území republiky s výjimkou horských poloh. Vyžaduje vlhkou a kyprou půdu, nesvědčí mu sucho. Javor nepředstavuje hygienicky závažný druh, pouze pyl může působit jako alergen.

Zdroj: Státní rostlinolékařská správa ČR

Staňte se našimi fanoušky na Facebooku!
Zde vás budeme v průběhu dne informovat o nejdůležitějších a nejzajímavějších událostech z regionu a hlavně vám nabídneme různé soutěže.