Lidé mu přezdívali Valašský pánbíček a Valašský král. Až do chvíle, kdy občanská záložna, jejímž byl ředitelem, zkrachovala a stovky z nich přišly o životní úspory. Alois Mikyška, známý právník, politik a oblíbený starosta Valašského Meziříčí, se 4. září 1903 zastřelil.

Pochován je na malém hřbitově v zašovské části Veselá.

„Hrob je nečekaně skromný, má jen řemeslně opracovanou pískovcovou desku bez nápisu,“ říká památkář valašskomeziříčské radnice Petr Zajíc. Hrobová šachta se však po téměř sto patnácti letech začala propadat. Město, jež má hrobové místo v dlouhodobém pronájmu, ji nyní nechalo opravit.

„Po odkrytí náhrobní desky jsme zjistili, že stěny jsou vyzděné cihlami jen nasucho, bez malty. Cihly se začaly bortit a vrstva sesouvající se hlíny zasypala rakev, kterou jsme kvůli pietě neodkrývali. Hlínu jsme naopak zarovnali, šachtu zabetonovali a opět zakryli očištěnou hrobovou deskou,“ popisuje Zajíc rozsah prací, které radnici přišly na zhruba 40 tisíc korun.

Hrob museli hlídat četníci

Obnova Mikyškova hrobu znovu nastolila otázku jeho podílu na pádu záložny, na kterou už patrně nikdy nenajdeme uspokojivou odpověď.

„Mnoho lidí tehdy jeho sebevraždu vnímalo jako přiznání. Jiní nevěřili, že zemřel. Podezírali jej, že s jejich penězi utekl do ciziny. Dokonce chtěli násilím otevřít jeho hrob, aby se přesvědčili, že je v něm skutečně pochovaný. Hrobové místo proro museli hlídat četníci,“ vypráví historik Tomáš Baletka.

Ať byla míra viny Aloise Mikyšky jakákoliv, se současnými tuneláři jej podle historika nelze srovnávat.

„Novodobí podvodníci okrádají lidi i společnost o daleko větší částky. Svědomí je často vůbec netíží, zatímco Mikyška si uvědomoval, že dělá něco špatného a nemravného. A ve chvíli, kdy pochopil bezvýchodnost situace, si vzal život,“ uvažuje Baletka

Překvapivé je rovněž místo posledního odpočinku ředitele zkrachovalé kampeličky.

„Ve Veselé jej pochovali zřejmě proto, že Mikyškův velkostatek v Brňově, kde spáchal sebevraždu, patřil do zdejší farnosti,“ domnívá se památkář Zajíc, jenž plánuje, že hrob označí alespoň tabulkou se jménem a základními údaji o Aloisi Mikyškovi.

Podle Baletky by později proklínaný „Valašský pánbíček“ za normálních okolností spočinul po boku své první ženy.

„Traduje se, že za ní chodil truchlit k jejich přepychové rodinné hrobce u valašskomeziříčského kostela svaté Trojice,“ dodává historik.

Autor: Josef Beneš