Pracovníci Lesů ČR kritiku odmítají, museli prý respektovat požadavky ochránců přírody. Do budoucna s nimi chtějí jednat o sjednocení povrchu na celé hřebenovce.
Lesáci se do úpravy hřebenovky pustili na podzim roku 2012. Frekventovaná cesta byla podle nich zcela zdevastovaná tisícovkami turistů, kteří do této oblíbené části Moravskoslezských Beskyd míří, nejhoufněji o víkendech. „Je to můj názor a s podobným se setkávám u řady turistů, že oprava byla změna k horšímu. Pokud by cesta zůstala přírodní, jak byla, nebyl by povrch o mnoho horší, než je teď," je přesvědčený Josef Krůpa.
Cesta je přizpůsobená spíše komerčnímu využití
Pracovníkům Lesů například vyčítá, že na Radhošť, který je v chráněné krajinné oblasti a hraničí s přírodní rezervací Radhošť, navezli tuny žulové drti. „Jistě, cesta byla v určitých úsecích zpevněná už od doby výstavby vysílače. Ale úseky, které byly přírodní, měly tak i zůstat. Hlína byla erozí odplavená a chodilo se už po skále. Bývalo pohlazením po duši jít po takovém přírodním chodníku, klást nohy na radhošťskou skálu," připomněl Josef Krůpa. Stavební dělníci podle něj povrch odfrézovali a zavezli žulovou drtí s pojivem, z něhož se nyní silně práší.
„Mělo se to alespoň udělat z materiálu, který na Radhošť patří. Například z drceného pískovce," navrhl Josef Krůpa.
S tím, že opravu považuje za vyhozené peníze. Situace se podle něj nezlepšila ani pro maminky s kočárky, jak lesníci avizovali. „Stávající úprava silnice nahrává více komerčnímu využití. Nově zde například jezdí elektrické koloběžky. Nevím, jestli je to krok správným směrem. Je to k zamyšlení," poznamenal Josef Krůpa.
Ochránci přírody jsou spokojení
Určité „mouchy" vidí na rekonstrukci hřebenové cesty také ochránci přírody. Její výsledek ale považují za zlepšení situace. „Změna je velmi výrazná. Z šestnácti metrů šířky, po kterých se chodilo i jezdilo, se nyní provoz stáhl do tříapůlmetrového profilu cesty," ocenil vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy František Jaskula.
Uznal, že se na hřebenovce při průjezdu aut nebo cyklistů práší více, než by bylo člověku milé.
„Hřebenová cesta by ale měla sloužit hlavně pěším. Pokud by nebyla nijak upravená, všichni cyklisté i řidiči by nadále uhýbali do louky, protože po kamenitém povrchu, který zde dřív byl, to příliš skákalo," řekl. Podle jeho slov stojí za zvážení, zda na hřeben skutečně musí všechna auta, která zde v současnosti jezdí.
Mluvčí podniku Lesy České republiky Eva Jouklová upozornila, že pracovníci společnosti při rekonstrukci cesty z Pusteven ke kapli na Radhošti v letech 2012 a 2013 museli respektovat požadavky CHKO Beskydy. „Betonové panely tedy nahradil asfalt, ale v místech, kde byla cesta nezpevněná, tedy kamenitá a travnatá, jsme ji museli ponechat v původním stavu," uvedla Eva Jouklová. Dodala také, že v budoucnu chtějí Lesy ČR s CHKO opětovně jednat o možné změně. „O jednotném povrchu po celé trase tak, jak jsme původně navrhovali," připomněla mluvčí.
