V lese je sice možné najít pár hub, žádný trhák to však ještě není. Hřibům se prý daří ve vlhku a teple, to ale zatím nepřišlo

Například podle starosty Rajnochovic na Kroměřížsku Josefa Mrázka není v lesích zatím tak veliká úroda, jaká by mohla začátkem června být. „Moje sestřenice je vášnivá houbařka. Nedávno nadšeně vyrazila do lesa, ale moc toho nenašla. Mokro sice je, ale není teplo. Usoudil jsem, že to tudíž zatím nemá smysl,“ postěžoval si starosta, který ovšem na hříbky chodí velice rád, nejraději prý kolem Rajnochovic a Trojáku. „To jsou nejhlavnější místa, kde rostou praváci, masáci, klouzci, suchohříbky a václavky. Tady jim říkáme kňůvky. Já ale sbírám jen praváky,“ podotkl.

Na ty však ještě není to správné počasí, protože praváci potřebují kromě deště také sluníčko. Souhlasí s tím i vášnivý houbař Zdeněk Miklas z Brumova-Bylnice, který najde za sezonu zhruba tři a půl tisíce hřibů. „V půlce května jsem našel devětadvacet hřibů kolodějů. Teď když jdu do lesa, něco málo se najde, ale žádná sláva,“ posteskl si Miklas.

Rovněž na Otrokovicku zatím nenalézají místní obyvatelé množství hub, které by se dalo zavařovat a sušit. To, co po lese posbírají, vystačí tak nanejvýš na hrnec polévky. „Zrovna v pondělí jsem našla v Napajedlích u cyklostezky čtyři žampiony. A v lese nad Otrokovicemi potom ještě další dva žampiony, dvě bedly a štítovku jelení,“ svěřila se se svým malým úlovkem Pavlína Kostelecká z Otrokovic.

Žampionům se obyčejně daří i ve Chřibech kolem obce Jankovice na Uherskohradišťsku. Letos ale houbaři zaznamenali zatím jen nikterak výrazné nálezy, a to jak žampionů, tak hříbků. Podle starosty Jankovic Františka Šimka rostlo něco málo kolem 10. května, nyní je prý situace mizerná. „Slyšel jsem z doslechu, že ti, co šli teď v týdnu nebo o víkendu, našli většinou jen staré hříbky. Ty však byly červivé,“ řekl starosta Šimek. Dodal, že on chodí houbařit velice rád a nejlépe na Kroměřížský kopec nebo na místní vrcholek Kozinec. „Loni bylo hříbků dost, byl jsem naprosto spokojený, letos to je zatím slabé. Houby potřebují sice vlhko, ale také teplo. Toho zatím moc nebylo,“ konstatoval.

Mykologové ale vidí houbařskou sezonu zatím optimisticky. Jak se bude konkrétně vyvíjet, prý záleží na počasí a na nadmořské výšce. „Houbám se daří v nížinách. Ve vyšších oblastech se objeví třeba o dva až tři týdny později,“ řekl František Landa z České mykologické společnosti. Dodal, že jim svědčí dostatek tepla a vlhka. „Obojího tak akorát. Ani málo, ani moc,“ podotkl.

V lepší zítřky doufá i místostarosta Velkých Karlovic na Vsetínsku a vášnivý houbař Jiří Jurečka. „Snad bude lépe. V lese už jsem byl, cosi jsem našel, ale ani to nestojí za řeč,“ poznamenal. S ostatními milovníky hub se shodl na tom, že je zatím veliká zima a moc deště. „Jestli se počasí zlepší, poroste tu snad úplně všechno. Klouzci, kováři, křemenáče, hřiby a spousta dalších. Musíme si však ještě počkat,“ uzavřel Jurečka.

Veronika Vágnerová

Houby se dají pěstovat i doma

Na ingredience do houbové polévky nebo omáčky není nutné čekat, až začne sezona. Dají se totiž pěstovat po celý rok i doma. Nejčastěji penízovka, Jidášovo ucho nebo žampiony. Řadu informací k tomu lze sehnat na internetu. Lze tak zjistit, že pěstování vyžaduje optimální teplotu. Zpočátku, kdy podhoubí prorůstá tak dva týdny substrátem, by měla přesahovat 25 °C. Prorostlé podhoubí se pozná podle bílošedého povlaku. Poté je správný čas přestřihnout igelit, zaházet rašelinou a umístit do chladnější místnosti, kde je teplota kolem 15 °C. Ideální podmínky tvoří sklepy a skleníky.

Zalévat by se mělo tak, aby byl substrát vlhký, ale nikde ne mokrý. Úroda by měla přijít maximálně do dvou měsíců. K pěstování hub se často používají špalíky dřeva. Svědčí jim olše nebo habr, naopak jehličnany se nedoporučují vůbec. Pěstování ve dřevě však trvá daleko déle než v připraveném substrátu a ne pro všechny druhy hub se hodí. V nabídkách obchodních domů, kde se dají substráty sehnat, může mít jeden i 15 kg. Záleží na množství, jaké chce houbař vypěstovat. Cena se pohybuje kolem pár stovek.