Empatie, soucítění, potřeba pomáhat nebo jen prostý nápad překlopený v čin a radost ze spokojenosti druhých? Zdeněk Šťastný, provozní menší vsetínské restaurace, slíbil zdravotníkům po aplikaci vakcíny v očkovacím centru oběd pro veškerý personál.

Svůj závazek dodržel a na pětadvaceti porcích kuřecího masa si pár dní na to pochutnávali lékaři, sestry i administrativní pracovnice.

„Konečně pořádné maso. Jeden z nejlepších obědů za celou dobu, co jsme v očkovacím centru. Je to pěkně naservírované, dobré, i salát je výborně ochucený. Ta restaurace, ze které nám jídlo poslali, má štěstí na kuchaře. Dobrou hospodu dělá kuchyně. Dnes jsem moc spokojený.“ Samé pochvalné hlasy se ozývaly z denní místnosti centra, které se nachází ve sportovní hale na Lapači.

VÍTANÁ ZMĚNA

Pro zdravotníky byl oběd přivezený z restaurace U Berty vítanou změnou.

„Je to příjemné zpestření při vakcinaci a vypadnutí z jinak stereotypního závodního stravování,“ pochvaloval si lékař Pavel Koňařík, zatímco se labužnicky zakousl do přírodní kuřecí kapsy plněné šunkou a sýrem.

Neméně spokojená byla vedle sedící Aneta Kopuletá. Obědy si nosívá z domu, ale kvůli alergii svého dítěte musí jídla vařit z omezených surovin.

„Dnes jsem se po čtrnácti dnech normálně najedla. Vyřizuju díky a chválu kuchaři,“ usmívala se.

Většina zdravotníků si dává obědy z nemocniční kuchyně. Někteří občas sáhnou ke změně a objednají si v některé z místních restaurací.

V polední pauze se šatna sportovců promění v jídelnu a na stolech se objeví plastové „nádobí“ s jídlem. „Já bych to zakázala, je to nefér vůči přírodě. Ale tady není zbytí, na polystyrén jsme zvyklí. Dnes to bylo moc dobré a chutnalo,“ libovala si Štěpánka Smolíková.

NÁPAD PRO RADOST

Za celým nápadem stojí provozní restaurace U Berty.

„Byl jsem se očkovat. Znám tam jednoho doktora, nedalo mi to a zeptal jsem se ho, jak se v centru stravují. A pak přišel zčistajasna nápad. Řekl jsem si, že třicet řízků navíc mě nezabije a slíbil jsem, že jim uvařím oběd. Mohl bych jim tak třeba zpříjemnit den,“ přiblížil skromně provozovatel a zároveň kuchař zmíněné hospůdky Zdeněk Šťastný.

Jeho nápad přinesl do očkovacího centra radost a spokojenost. Ne každý ale myslí na štěstí druhých. Mezi zdravotníky občas zavítá i někdo, kdo jim přidělává spíše vrásky na čele.

ZLODĚJ V OČKOVACÍM CENTRU

Své o tom ví Pavel Koňařík, který se v provizorním zdravotnickém zařízení stal obětí trestného činu. „Někdo mi tu ukradl mobil. Ani nevím kdy, kde a jak to udělal. Najednou jsem zjistil, že je pryč,“ prozradil Deníku a mimoděk zajel rukou do kapsy pláště, kde mobil obvykle míval.

Tato příhoda ale nakonec měla příznivý konec.

„Naštěstí to je chytrý mobil se systémem, díky kterému jsem ho vystopoval. Nejdřív putoval po vsetínských bazarech, pak se ‘ohlásil’ z obchodní galerie a nakonec zakotvil někde ve Stříteži. Tam jsem poslal policii a dnes už mám mobil zpátky,“ uzavřel lékař s úsměvem historkou se šťastným koncem.