Za tu dobu se stalo doslova značkou – jen málokdo si při zmínce o valašské obci Horní Lideč tento unikát nevybaví.

„Ročně jej navštíví okolo dvanácti tisíc lidí. Lehce tedy spočítáme, že za deset let to představuje asi sto dvacet tisíc návštěvníků,“ říká starosta Horní Lidče a autor námětu betléma Josef Tkadlec.

Myšlenka vytvoření mechanického betléma se začala rodit asi před patnácti lety.

„Tehdy jsme kladli důraz především na tradice, naše kořeny a kulturu. Betléma jsme využili k tomu, abychom propagovali to krásné, co tady máme,“ ohlíží se Josef Tkadlec.

Dílo vznikalo ve spolupráci se slovenskou partnerskou obcí Dohňany. Jeho součástí jsou mimo jiné dřevořezby čtyřiceti nejzajímavějších míst Zlínského a Trenčínského kraje: například Hostýn, Velehrad, hrad Buchlov, zámek Buchlovice, Radhošť, Trenčínský hrad, zámek Bojnice a další. Část betléma je vyhrazená také dřevěným stavbám přímo z Horní Lidče.V čem se ještě hornolidečský betlém liší od jiných, je jeho celkové pojetí.

„Betlémský příběh je stále stejný, figury také. My jsme se ale snažili vytvořit jakousi multimediální scénu a doplnili jsme betlém filmovou projekcí. To byl podle mého správný tah, díky kterému je náš betlém jedinečný,“ míní Tkadlec.

Filmový snímek návštěvníkům přibližuje nejzajímavější historické momenty, události, zvyky, stará původní řemesla a samotný život v česko-slovenském pomezí. Během projekce jsou postupně osvětlovány jednotlivé monumenty betlému, o kterých se v daném okamžiku ve filmu hovoří. Později vznikl také druhý filmový dokument, který se poutavým způsobem věnuje životu věrozvěstů Cyrila a Metoděje.

Jedinečnost díla si pochvalují sami návštěvníci, jak je zřejmé z řady vzkazů v návštěvních knihách.

„Stačí v nich zalistovat a neuvěřitelným způsobem vás to nabije novou energií. Lidé zde píší úžasné věci,“ říká starosta a připomíná, že betlém navštívila také celá řada známých osobností. Mimo jiné herecké veličiny Josef Somr či Hana Maciuchová, nebo někdejší první dáma Livie Klausová.