„Čerti jsou teď támhle, tudy ještě nešli,“ prozrazuje malý chlapec, který společně s kamarády družinu pekelníků pronásleduje a je připravený kdykoliv vzít nohy na ramena.

Maskovaná tlupa v Horní Lidči obchází v sobotu i neděli od rána dům od domu. Na cestě dostává občerstvení v podobě slivovice i drobné peněžní sumy. „Já tento rok chodím poprvé a je to skvělé,“ říká zamaskovaný mladík Kvašák. „Zažil jsem Mikuláše už předtím a je to úžasná zkušenost,“ přibližuje tradici. O chvilku později Kvašáka napomíná starší maskovaný čert. „Tu masku si nesundávej. Když tak si ji dej jen na stranu. Nechceme, aby se říkalo, že čerti v Lidči chodí odmaskovaní,“ dbá na pověst hornolidečských čer­tů.

Kostýmy, které mají na sobě, jsou mnohdy staré už desítky let. „Dřív jsme je měli uložené u nás doma, teď bývají na obecním úřadě,“ říká muž, kterému v obci prý nikdo neřekne jinak než Baťa. Vyhřátá místnost, ve které čerti co nevidět naleznou útočiště, provoňuje aroma připravovaného jídla. Za podélným stolem podřimují tři odmaskovaní pekelníci, na další se netrpělivě čeká.

Pamětník Baťa, který se dříve každoročně mikulášských obchůzek účastnil, totiž přispívá k udržování tradice i dnes. „Klukům tady chystáme oběd. Bude to pořádná slepičí polévka a vepřo, knedlo, zelo,“ usmívá se.