„Jeden ze sousedů před lety nad mým domem vypustil jímku a ta moji studnu zaneřádila tak, že není použitelná k ničemu,“ vysvětluje stařenka.

Chemická a mikrobiologická laboratoř Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm totiž před časem uskutečnila rozbor vody v její studni. Z výsledku vyplývá, že škodliviny v ní skutečně překračují všechny povolené limity. Vodu tak nelze použít dokonce ani jako užitkovou.

„Všechno by spravil vodovod, který se plánuje už tolik let,“ je přesvědčena Fojtášková.

Problém se snažila vyřešit zbudováním druhé studny, do níž investovala zhruba třicet tisíc korun a která je vzdálená sto padesát metrů od jejího domu.

„Přípojka by stála dalších čtyřicet a na to už peníze nemám,“ rozhodila bezradně rukama.

Třiasedmdesátiletá Zdeňka Fojtášková nechce svůj boj za čistou vodu vzdát za žádnou cenu. Před několika dny zaslala na Obecní úřad další dopis. S tím, že i tuto zimu bude odkázána na sníh, je ale smířená.

„Snažím se vybírat čistá místa, kde se nepohybují ptáci, abych snad nechytila nějakou infekci,“ popisuje, když se sníh ve velkém hrnci na plotně mění v načernalou tekutinu.

Důchodkyně ale není jediná, komu současná situace nevyhovuje. Vodovod by přivítali i další obyvatelé a chataři z lokality Mšadla.

„Žádost o vodovod jsme i se sousední chatou podávali snad před pěti lety, bohužel nic se neděje,“ zalitoval Julius Michoněk, který připouští, že zbudování řádu by technicky zřejmě jednoduché nebylo.

„Kvalita povrchové vody tady ale dobrá není. My sami vodu ze studny používáme pouze jako užitkovou. Řešením by snad byly hlubinné vrty,“ poznamenal Michoněk. Petici za vodovod celkem podepsalo třináct lidí.

„Pokud by se vodovod zaváděl, určitě bychom to přivítali,“ říká i Zdeněk Prorok, trvale žijící v oblasti.

Vedení obce ale namítá, že na vybudování vodovodu, na nějž existuje studie už z roku 2001, nejsou peníze.

„Těch odlehlejších lokalit, kde není zaveden vodovod, a kde ještě dlouho ani nebude, je u nás více. A není to jediný problém, který řešíme. Čeká nás například další etapa kanalizace,“ brání se starosta Horní Bečvy Oldřich Ondryáš.

To, že má Zdeňka Fojtášková studnu na svém pozemku v dezolátním stavu je podle starostova názoru její problém.

Přesto se Zdeňce Fojtáškové po letech bez pitné vody možná blýská na lepší časy. Už v roce 2004 se obecní zastupitelstvo usneslo, že jí v rámci možností pomůže se zajištěním náhradního zdroje vody. Slíbená pomoc by se tak nyní mohla týkat i zavedení přípojky od nové studny.

„Fojtášková ale musí prokázat, že tato studna se nachází na jejím pozemku,“ poznamenal starosta.

Případem se zabýval i kontrolní výbor obce, podle něhož opravdu není zcela zřejmé, zda se zdroj vody nachází ještě na pozemku Zdeňky Fojtáškové.

„Spojím se s majitelkami vedlejšího pozemku a paní se budu snažit pomoci vyřídit dodatečné formality,“ slíbila předsedkyně kontrolního výboru obce Šárka Vizváryová.

„Doufejme, že v létě už bude paní moci otočit kohoutkem,“ dodala.