Pokud vydatně nezaprší, očekávají rybáři na lovných úsecích první ztráty. „Chodit teď s prutem kolem potoků a řeky Bečvy by byl podle mne skoro trestný čin. Ryby jsou z horka zblblé stejně jako my lidi. Je to, jako by vás někdo chytil pod krkem,“ uvedl Martin Janek, který je členem Petrova cechu již více než pětadvacet let.

Rybářům se snaží vyjít v těchto nelehkých přírodních podmínkách vstříc Povodí Moravy. Přehradní nádrže na Horní Bečvě i Bystřičce mají zatím vody dost. „Podle manipulačního řádu, který určuje naše ředitelství, máme vypouštět padesát litrů vody za vteřinu. Kvůli rybám ale vypouštímě nad tento limit osmdesát až sto deset litrů za vteřinu. Jde nám také o to, aby se koryto potoka pročistilo,“ uvedl hrázný Jaroslav Lamoš.

Spolupráci s novým hrázným si pochvaluje také starosta Bystřičky Zbyněk Fojtíček. „S Povodím Moravy i hrázným je velice dobrá spolupráce. Všude kolem přehrady je pořádek a vždy se v případě potřeby dohodneme na tom, co je třeba udělat,“ kostatoval. Dlouhotrvající vedra a nedostatek srážek znamená na všech tocích Valašska podstatně menší průtok vody, než tomu bývá během normálního průběhu léta. Trpí při něm nejenom ryby, ale také ostatní živočichové.

„Kvůli nízkému průtoku jsme zaznamenali první úhyny raka říčního na vsetínské Jasence. Když je v potoce málo vody, stačí jedna vypuštěná pračka a kvůli tomuto byť malému znečištění se nám raci vyvracejí na záda,“ uvedl Petr Křístek z Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí. Dlouhodobý nedostatek vláhy začíná mít špatný vliv také na stromy v meziříčském parku u zámku Kinských. Na sedmi hektarech plochy je jich tady zhruba tisíc.

„Právě včera jsme o tomto problému jednali se zástupci městského úřadu, který park spravuje,“ uvedl jednatel ochránců přírody Milan Orálek. Pokud totiž podle jeho slov vydatně nezaprší, bude nutné stromy zalévat, stejně jako ty, které rostou v centru města a jejichž kořeny jsou obklopeny asfaltem nebo dlážděním.

„Podle našeho názoru by stálo za to zprovoznit fontánu vedle zámku Kinských, která byla v šedesátých letech minulého století ještě funkční. Jednak by zpříjemnila atmosféru parku, jednak by se dala voda z ní využít v případech takto extrémních dlouhotrvajících veder právě k zavlažování stromů a keřů,“ dodal Petr Křístek.