Ve Vsetíně problém z části vyřešili zlegalizováním některých ploch. Ostatní města o takový postup v boji proti pouličním malířům nestojí.

Takzvané legální plochy zamezily svého času boom ničení fasád domů ve Vsetíně.

Strážníci zde potvrzují, že legalizace tohoto nešvaru nese své ovoce. „S těmi, kteří tvoří legálně, máme dohodu a dobrou spolupráci. Vandalové se sice občas objevují, jsou už ale v menšině. Řešíme tak asi šest případů ročně. Z velkého problému před několika lety se tak stala jen okrajová záležitost,“ pochvaluje si ředitel vsetínské městské policie Nikolaj Martinák.

Jeho slova potvrdila také tamní mluvčí radnice Eva Stejskalová.

„Na potírání vandalismu a nápravu škod vydáváme ročně stovky tisíc korun. Legální plochy máme už asi pět let a problém se určitě výrazně omezil,“ vysvětlila mluvčí vsetínské radnice Eva Stejskalová.

Ve Vsetíně je celkem pět legálních ploch. Původně však mělo město vytipovaných rovných dvacet takových míst. Velkolepý projekt nakonec ztroskotal na nepochopení vlastníků nemovitostí. Nicméně i současná situace ušetří městské kase několik desítek tisíc korun.

O příměří mezi komunitou vsetínských vyznavačů graffiti a radnicí se postaral bývalý takzvaný writter a současný pracovník střediska volného času Alcedo Jan Merenda.

Jak sám hodnotí tento pokus o uvolnění napětí mezi sprejery a radnicí po pěti letech? „Jestli mají legální místa smysl, je těžké posoudit. Je pravda, že ti, kteří vyhledávají adrenalin, na legální plochy nepůjdou. Určitě je to ale prevence,“ přiznává dnes Merenda.

Ve Vsetíně je podle něj řada talentovaných lidí, kteří tak dostali prostor pro své vyjádření. Legální plochy mají podle něj ještě jedno významné plus. „Lidé, kteří tvoří, mají prostor a mohou tvořit nerušeně kvalitní díla. Ti, co to dělají jen kvůli škodě, se už nemohou vymlouvat, že neměli jinou možnost. Chybí jim argumenty,“ uzavřel Merenda.

Ve Vsetíně mohou writteři využívat ke své tvorbě například podchod v místní části Sychrov, opěrnou zeď u hřiště v Luhu III, nebo podchod u Penny Marketu na Rybníkách.

Podobný přístup k pouličním malířům by rovněž přivítali strážníci v sousedním Valašském Meziříčí.

„Daří se nám sprejery chytat, ale případů jsou stále desítky. Určitě si ale myslím, že by legální plochy pomohly,“ řekl ředitel meziříčské policie Jan Camfrla.

Meziříčská radnice ovšem sprejerství stále bere jako nelegální činnost a nehodlá se sprejery smlouvat. „Jak je známo, hlavní motivací takových lidí je adrenalin, kvůli kterému to dělají potají. Legální plocha takovému člověku toto neposkytne. Proto o zřízení legálních ploch ani neuvažujeme,“ argumentoval mluvčí meziříčské radnice Josef Beneš.

Podle něj navíc není problém s tímto druhem kriminality tolik akutní. „Naposledy to byly tři mladistvé dívky u místní školy koncem března,“ vzpomněl si mluvčí.

Podobně jako v Meziříčí se k legalizaci pro sprejery vhodných ploch staví i rožnovská radnice. „Problémy s nimi máme asi jako v jiných městech, ale zatím žádné legální plochy neplánujeme. Nikdo ze zdejších sprejerů totiž ani v tomto směru nepodal žádost,“ řekla místostarostka Markéta Blinková.