V ostatních městech na Valašsku k podobným kroků sáhnout nechtějí. Podobné postavy z historie před listopadovou revolucí totiž většinou na seznamu coby čestné občany vůbec nemají.

Meziříčská komise pro městskou památkovou zónu dostala za úkol shromáždit historická fakta a předložit je zastupitelům na některém z příštích zasedání zastupitelstva.

„Považujeme za nepřijatelné, aby vedle Tomáše Garrigue Masaryka, Václava Havla a dalších osobností byl čestným občanem našeho města Klement Gottwald, jemuž se této pocty dostalo krátce po komunistickém převratu z února osmačtyřicátého roku,“ prohlásila předsedkyně výboru a zastupitelka Irena Brouwerová.

Meziříčští zastupitelé se otázkou, zda ponechat, či odejmout „prvnímu dělnickému prezidentovi“ čestné občanství, zabývali už v předchozích volebních obdobích. „Tehdy se ale rozhodli nepřepisovat dějiny a ponechat vše při starém,“ připomněl mluvčí radnice Josef Beneš.

Naopak dosud ani jednoho čestného občana nemá město Rožnov pod Radhoštěm. „Čestná občanství vůbec neudělujeme, tato možnost je ale v poslední době zvažována. Mohlo by být do budoucna udělováno pravidelně,“ konstatoval Tomáš Gross z odboru školství, mládeže, tělovýchovy a cestovního ruchu.

Zatím jednoho čestného občana má město Karolinka, nikdo z prominentů bývalého režimu tak na seznamu není. „Stal se jím Jaroslav Studený, který se zasloužil o zajišťování peněz na vybudování zdejšího kostela. Zatím jsme s udělováním čestných občanství šetřili,“ uvedl místostarosta Luděk Klíma.

Vskutku pestrou škálu naopak nabízí galerie čestných občanů města Vsetína. Mezi šestnácti z nich figurují jména Josef Sousedík, generál Karel Klapálek, ale také Ladislav Adamec, Alois Indra, Dajan Bajanovič Murzin, Jan Ondrovčák. Patří mezi ně vedle politiků také významní představitelé valašského folkloru Jarmila Šuláková, Zdeněk Kašpar a Stanislav Tomanec, ale třeba také hokejista Jiří Dopita.

Názory na případné rušení čestných občanství ve městech i obcích se různí. Narozdíl od Valašského Meziříčí se ovšem jinde na Valašsku tímto tématem nezabývají. „Musela by být provedena revize ve všech městech a obcích, kdo, kdy a za co čestné občanství dostal. Bylo to však vždy obrazem a svědectvím doby,“ uvedl historik a ředitel Státního okresního archivu Vsetín Ladislav Baletka.

„Podle mého názoru by se proto nemělo sahat na historii. Je to spíše politická záležitost a móda. Kdo chce být viděn, sahá k tomuto tématu,“ dodal ředitel archivu, který je zároveň meziříčským zastupitelem.