Provozovatel hospůdky na vsetínském zimním stadionu Miroslav Vokulič obchází asi dvacítku přítomných s prázdným půllitrem. „Vsadíte si na výsledek? Za dvacku. Peníze dostane autor správného tipu. Případně je rozdělíme, bude-li přesně trefených výsledků více," nabízí fanouškům možnost zpestřit si večer drobným „hazardem".

Drtivá většina tipuje na vítězství českých hokejistů. „Vyhrajeme čtyři tři. Taky jsem si vsadila," usmívá se za barem obsluhující Petra, dneska jediná zástupkyně něžného pohlaví v lokále. Zbytek osazenstva tvoří chlapi. „Jestli dneska vyhrajeme, zítra jdeme na Američany. To bude určitě hospoda plná," přemítá Miroslav Vokulič.

S úvodním buly utichá hovor. Hosté bedlivě sledují ubíhající hru, jen občas komentují dění na ledě. Jen při šancích našeho týmu, případně při rostoucím nebezpečí v okolí branky českého gólmana Pavelce šum mezi stoly narůstá. „Góóól!" Ruce přítomných fandů poprvé letí vzhůru ke stropu a slova komentátora přímého přenosu zaniknou v radostných výkřicích. Aleš Hemský proměnil přesilovku českého týmu.

Uběhne pouhých osmnáct vteřin hry a český útočník, tentokrát je to Roman Červenka, rozvlní síť slovenské branky podruhé. Hospodou zní radostný křik. „Dva góly za osmnáct vteřin… To už se nezvednou. Naši můžou být v klidu," odepisuje s úsměvem reprezentaci našeho východního souseda mladík sledující zápas z barové židle. Když pořád ještě v první třetině slovenský gólman Laco kapituluje potřetí, nálada v lokále dosahuje naprosté pohody.