Od začátku šedesátých let však začíná převažovat jeho zájem o lidovou kulturu Valašska a její zachycení na celuloidový pás. Jeho nejčastěji dokumentovanou oblastí je údolí od Vsetína po Velké Karlovice. V roce 1977 natáčí film o krajině a životě obyvatel v údolí Stanovnica, tedy nedlouho před jejím zaplavením vodou stavěné přehrady.

Patřil k zakládajícím členům ETNOFILMU ROŽNOV (celostátní soutěž amatérských filmů s národopisnou tematikou) a iniciativně se staral o filmové dění na okrese Vsetín. Ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově p/R je uloženo jeho 25 dokumentárních filmů. Mnohé filmy dosáhly v soutěži Etnofilm ocenění, např. „Chleba z kameňa" (Velká cena 1977). Část tohoto filmu, pojednávající o pečení chleba, natáčel již v roce 1965 v památkově chráněné chalupě bez komínů u Kudlíků v Novém Hrozenkově – Vranči. Další z oceněných filmů: „Křivačkář" a „Březové koště" (Velká cena 1979), „Masopust na Valašsku" (Čestné uznání 1981), „Neplačte vlaštovky" (Hlavní cena 1983). Nemalý význam pro zachycení kulturního života Nového Hrozenkova má jeho film „Medailon prof. Karla Langra" (1983). Tradiční řemesla dále zachytil v profilech řezbáře J. Heji z Dinotic a metláře Fily z Hovězí, a poslední pečení chleba u Láčíků v Hovězí ve filmu „Vyhaslé pece".

Také v našem regionálním muzeu máme několik jeho filmů, které jsou v současnosti digitalizovány. Ve fotoarchivu je zase uloženo množství jeho fotografií a negativů, které zachycují převážně etnografickou tematiku a které často používal jako prostřihy do svých filmů.

Pan Potočný byl mj. členem Fotoklubu „Z", kde jsem ho v roce 1979 poznal a seznámil se s jeho fotografickou a filmovou tvorbou. Udělal na mne tehdy velký dojem pro své zanícení jak k řemeslu fotografa a filmaře, tak pro svou houževnatost, činorodost a velkou píli při vyhledávání a zpracování etnografické tematiky. Také vedl začínající mladé amatérské filmaře v souběžně fungujícím Filmklubu „Z".

Vytrvalé deště v roce 1987 a následně protržená hráz řeky Bečvy u mostu k „Průmyslovce" způsobila nenapravitelné škody Fotoklubu a Filmklubu „Z", sídlící tehdy v ulici Na Kamencoch 1237 (nyní pohřební služba). Byl zničen téměř veškerý inventář a hlavně tisíce fotografií všech členů fotoklubu a filmy zde uložené. Následné stěhování z „Kolonky" do Lidového domu a nevyjasněné organizační změny ve fungování těchto zájmových organizací František velmi těžce nesl. Jeho nemocné srdce tento nápor nevydrželo a na jedné z našich schůzek bohužel dotlouklo… (13. 10. 1987 Vsetín)

Autor: Milan Ošťádal, fotograf, Muzeum regionu Valašsko