Svou minulost se František Čuba pokusil zanalyzovat v rozhovoru, který v lednu 2012 poskytl Slováckému deníku před zahájením své přednášky v sále Podnikatelského inkubátoru v areálu Panského dvora v Kunovicích.

Na jaké téma bude vaše dnešní přednáška?
Na téma motivace v podnikání. Lidé se chtějí mít dobře, ale chtějí se mít dobře bez práce, a proto, aby pracovali, tak k tomu musí mít důvod, a ten důvod musí být takový, že se jim nabídnou opatření, která člověka k potřebě pracovat přivedou.

Od svých 28 do svých 54 let jste byl předsedou JZD Slušovice. To je víc než čtvrt století. Vzpomenete si dnes za jakých okolností a s jakými představami jste tři roky po své vysokoškolské promoci a stejnodobé praxi do této funkce v roce 1963 vstupoval?
Měl jsem strach, že se neuživím…

Opravdu?
Tož ba… Když jsem nastupoval do jednotného zemědělského družstva, tak to ještě vysokoškoláci pracovat do družstev nechodili. Téměř každý se mě proto ptal, co jsem vyvedl, že jsem musel nastoupit do JZD…

Co jste jim odpovídal?
Nic…

Pouhých pět let poté, 21. srpna 1968, došlo k obsazení republiky vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou, jak jste vnímal z pohledu předsedy JZD období polednové Dubčekovské euforie a posléze normalizační nástup včetně prověrek a čistek v členské základně KSČ?
Slušovice fungovaly pořád. Našly si cesty, které jim umožňovaly, aby to fungovat mohlo. Pěstovali jsme obilí a kukuřici, měli rostlinou výrobu, živočišnou výrobu a těm bylo jedno, jaký režim právě panuje. No, a pokud bychom si do toho přidali ideologii, tak bychom se v tom nevyznali …

Takže politický vývoj neměl vliv na činnost vašeho družstva?
Já každému říkám jedno heslo, které platilo v té době a platí i dnes. Neexistuje sila, která by mě do politiky dostala.

Ale vy jste se přece jen angažoval…
Neangažoval, leč vstoupit (do Komunistické strany pozn. red.) jsem nakonec musel. Podmínky pro podnikání byly ale podle mého názoru v té době lepší, než jsou dnes…

V těch šedesátých, sedmdesátých letech?
Ano.

Po normalizační dekádě přišly osmdesáté roky, tedy období rozkvětu JZD Slušovice. Šlo o raketový start družstva, nebo spíš o pozvolný růst spojený s expanzí do jiných odvětví, než do zemědělské produkce?
To by bylo na dlouhé vykládání, těžko se to dá v krátkosti vysvětlovat. My jsme zvolili cestu vytvoření jakéhosi podnikatelského systému, který, když funguje, tak umožňuje zvyšování hektarových výnosů a je mu jedno, co produkuje, jestli obilí, nebo pneumatiky. Takže ten systém jsme uplatnili a on prostě fungoval…

Kdy se družstvu při uplatňování onoho systému začalo dařit nejvíc, byl některý rok zlomovým?
Ne, o žádném zlomovém roku nemůže být řeč. Slušovice zvyšovaly tržby a zisk každoročně zhruba o třicet procent a produktivitu práce o deset procent.

Jak vás tehdy napadla myšlenka uspořádat trhy se spotřebním zbožím v areálu dostihových závodů?
Už ani nevím, kdo ten projekt vymyslel, ale také fungoval.

Vzpomínám si, jak jsem tehdy s rodiči při cestě na slušovické trhy zůstal viset v zácpě někde u Zádveřic. Vypadalo to, jakoby organizátoři s extrémními desetitisícovými davy vůbec nepočítali…
Ano, na dostihy chodilo 30 až 50 tisíc lidí. Nejvyšší počet byl tuším 55 tisíc. Vstupenek jsme měli vytisknutých 50 tisíc, a když se minuly, pustili jsme minimálně dalších pět tisíc lidí zadarmo.

Pak přišel zvrat. Havlova slova o slušovických temných nitkách, vaše náhlé složení funkce, posměšný folkový hit Palečka s Janíkem Slušovice. Mimochodem, jak na vás tato skladba působila…
Nijak…

Nebral jste ji například jako cenu za úspěch, který se v naší kotlině neodpouští?
Ne, jak říkám. Nebral jsem to nijak…

Je něco, co byste s odstupem času dělal ve svém Agrokombinátu Slušovice jinak?
Nikdy jsem o tom nepřemýšlel, to znamená, že nevím, jestli bych něco udělal jinak, ale myslím, že ne…

Takže jste přesvědčený, že tak, jak jste to dělal, bylo nejlepší možné řešení…
To nevím. Možná jsou lepší cesty. To by se ale muselo prověřit… jiní by měli vyzkoušet, jakým způsobem je možné dostat se dál, než jsme se tehdy dostali my…

František Čuba

• Narodil se do sedlácké rodiny 23. ledna 1936 v Březové na Zlínsku. Absolvoval provozně-ekonomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Praze.
• V letech 1963 až 1990 byl předsedou JZD Slušovice. Zemědělské družstvo se za tu dobu změnilo v gigant s obratem až osm miliard korun zaměstnávajícím až sedm tisíc lidí.