Uplynulý rok poznamenala epidemie koronaviru. Jak jste její dopady vnímali ve Francově Lhotě?

Zpočátku to u nás jistě bylo stejné, jako všude jinde. Nebylo mnoho informací, lidé měli samozřejmě obavy. Začali nosit roušky, řada dobrovolníků se zapojila do jejich šití. Část se dala i do nemocnic či rozdala seniorům. Obec sháněla dezinfekci, což se nakonec podařilo do té míry, že jsme jí pro každý rodinný dům mohli poskytnout jeden litr. Fungovala i sousedská výpomoc například co se týče nákupů pro nemocné či seniory. Postupně lidé zjistili, že to úplná tragédie není a že se za určitých podmínek dá fungovat dál. Člověk si asi zvykne na vše. Silná ale byla vlna covidu po Vánocích, to se u nás onemocnění dost rozšířilo a měli jsme i hodně zemřelých. Počtu úmrtí, jež máme běžně za celý rok, jsme dosáhli za první tři měsíce roku.

Vládní opatření zastavila také společenský život…

Ano. My jsme shodou okolností vloni dokončili rekonstrukci kulturního domu. Po otevření jsme jej stihli využít jen pro dvě svatby a hned jsme ho zase museli zavřít. Dědina byla utlumená. V běžném roce přitom míváme nějakou akci každou chvíli. Teď už je naštěstí situace lepší a nějaké akce se znovu plánovat dají. U nás například hasiči letos slaví sto roků, oslavy se chystají nadcházející víkend. Kromě toho na 18. června plánujeme otevření nové knihovny a to chceme také udělat slavnostnější.

Řada lidí objevila v lockdownu krásy výletů do přírody. Francova Lhota se svými Pulčínskými skalami jistě nezůstala nepovšimnutá?

Nárůst turistů především v době covidu byl opravdu obrovský. A často mířili především na Pulčín. Zejména v zimě lákaly zdejší ledopády. Nával byl ale takový, že parkoviště v Pulčíně, které pojme sto třicet aut, vůbec nestíhalo. Museli jsme prakticky denně řešit dopravu, místní lidé si stěžovali, že už nemají vůbec žádné soukromí. Nejen o víkendech, ale už ani přes týden. Příliv turistů znamenal také nárůst množství odpadu a téměř denně také nějaký úraz. Lidé se totiž k ledopádům vypravovali naprosto nevhodně obutí a vybavení.

Museli jste kvůli covidu výrazně měnit naplánované projekty či rušit investice?

Ze začátku to tak vypadalo, ale nakonec jsme měli štěstí v získávání dotací. Proto jsme žádné projekty rušit nemuseli a na konci roku měli ještě finanční přebytek. Mohli jsme proto udělat i některé věci nad plán, například nechat opravit sociální zázemí a čekárny ve zdravotním středisku.

Jaké projekty aktuálně připravujete?

Máme v plánu stavební úpravy budovy, která je součástí sportovního areálu naproti základní škole. V současné době není příliš využívaná. Chceme ze zadní strany přistavit bowling a z boční strany saunu a nad ní fitness centrum. Nyní dokončujeme projekční přípravy a snad v příštím roce bychom se do toho mohli pustit. Jde o projekt odhadem za deset milionů korun. Dalším větším projektem do budoucna je úprava opuštěné stolárny, která by měla do budoucna sloužit z části jako zázemí pro spolky, pracovní činnosti, domácí zabijačky i jako místo pro uskladnění obecní techniky.