Jaromír Řehák, majitel společnosti Solartec a předseda představenstva České fotovoltaické průmyslové asociace, je ale rozený řečník. S takovými je rozhovor skutečnou zábavou

Vaše firma oslavila dvacetileté výročí. Když se ohlédnete zpátky, co vidíte? A na co jste nejvíce hrdý?

Když se ohlédnu, vidím obrovský kus práce. A to nejen mé, ale také práce spolupracovníků, subdodavatelů a partnerských firem z Rožnova pod Radhoštěm. Hrdý jsem na to, že se nám podařilo na trhu etablovat jako velká firma s mezinárodním přesahem. V současné době máme dceřiné společnosti na Slovensku, v Rumunsku, Bulharsku, na Ukrajině, v Polsku a chtěli bychom v brzké době expandovat do Ruska a Jižní Ameriky.
Za uplynulé roky se nám podařilo rozšířit výrobu fotovoltaických článků, s níž jsme začali ještě v Tesle ve výzkumu a vývoji, a rozvinout ji do současného stavu, kdy jsme s výrobou zaměření zejména na zakázkové fasádní instalace. To znamená, že se solárními články počítá již architektonický návrh domu a my jsme schopni je udělat podle něj. Pro architekturu vyrábíme v současné době také barevné články s vysokou účinností. Část této technologie výroby dokonce podáváme jako světový patent.

Hrdí můžeme být také na to, že se nám daří v krátké době realizovat velké zakázky. To je důležité, neboť zákazníci, kteří se rozhodnout postavit solární elektrárny, spěchají s dokončením kvůli rychle se měnícím podmínkám v tomto okruhu podnikání. Za tři měsíce jsme schopni nainstalovat více než pětadvacet megawat na dvaašedesáti hektarech plochy.

Máme vybudovaný velmi kvalitní dálkový dohled nad provozem fotovoltaických elektráren v celé Evropě i na Ukrajině, tedy monitoring provozu a případných závad s dispečinkem v Rožnově pod Radhoštěm.

A taky jsme velmi hrdí na to, že jsme dosáhli na akreditaci naší diagnostické a zkušební laboratoře na měření fotovoltaických panelů. V současné době jsme tak v oboru jedinou nezávislou akreditovanou laboratoří ve východní Evropě. Na základě nezávislého měření podle evropských a světových norem posuzují zákazníci i banky výroby nebo dodávek solárních panelů.

Kolik máte zaměstnanců?

Z firmy, která byla malá, jsme se dostali na osmdesát zaměstnanců, jež pro nás pracují v současné době v mateřské firmě v Rožnově pod Radhoštěm. V celé korporaci je zhruba sto dvacet lidí. Dáváme také práci mnoha firmám v regionu ať už elektrikářům či stavebníkům ale i mnohým brigádníkům.

Jak velký máte obrat?

Jeden a půl až dvě miliardy ročně.

Jak vysoké daně platíte?

Hodně. V roce 2011 jsme byli firmou, která zaplatila v Rožnově pod Radhoštěm největší daně. Bylo to 27 milionů korun. Věřím, že tyto peníze městu pomohly a že mu budeme moci nadále přispívat tak vysokými částkami.

Přispíváte také na kulturu a sport. Kolik dáváte?

Na kulturu a sport dáváme dlouhodobě tři sta tisíc ročně. Přispíváme ale také na kostel a charitu. Požadavků je ale hodně a pro nás není reálné vyjít všem vstříc.

Uvažujete, že by se mohl Solartec stát akciovkou?

V souvislosti s dalším rozvojem a expanzí do dalších zemí, jsme založili akciovou společnost Solartec Holding?

Jste jediným majitelem firmy?

Ano, jsem jediným stoprocentním vlastníkem. V souvislostí s přemýšlením o budoucnosti ale převádím podíly na dceru Adélu a syna Matěje. Jsme tedy rodinnou firmou. To, že ve firmě rozhoduji sám, má své výhody i nevýhody. Výhoda je, že co řeknu, to nikdo nezpochybní. Nevýhodou je pak to, že je to obrovský nápor na jednu hlavu.

Podmínky ve fotovoltaice se rychle mění. Jak se vám s tím žije?

To je kapitola sama o sobě. Když jsme v roce 1993 založili podnik Solartec, do něhož jsme přešli s celou technologií z Tesly, za což tomuto podniku patří velký dík, tak v té době jsme byli pionýři v oblasti fotovoltaiky v Česku. Přednášeli jsme na vysokých školách. I ve světě byl ale tento obor ve velkých počátcích. Takže jsme byli vlastně u samého zrodu oboru. Bohužel v letech 2009 až 2011 došlo kvůli nevhodnému rozhodování vlády a parlamentu k přemetům ve výkupních cenách a podpoře fotovoltaiky. A to kvůli štvanici velkých energetických firem. Ty, protože jim obnovitelné zdroje začaly ubírat značnou část zisků, oslovily PR agentury, které si nebraly servítky a začaly psát o solárních zlodějích a fotovoltaických baronech. Někteří novináři jejich výkřiky pouštěli do médií, protože byly líbivé a zvyšovaly čtenost. A vláda s parlamentem s tím musela nějak naložit.

Ty počátky ale byly o něčem jiném. Zvrhlo se to však ve škaredý boj jako v dobách Koperníka či Galilea. Ti, když přicházeli s novými myšlenkami, naštvali hodně lidí. Ne každému se jejich objevy líbily, začaly štvanice, upalovalo se. Fotovoltaika se ale prosadí, to je třetí industriální revoluce – tedy revoluce v energetice, jak říká profesor Rifkin. Velcí investoři umějí se změnou podmínek nějak naložit, mají za sebou odborné a právní týmy, avšak doplácejí na to majitelé malých solárních elektráren – živnostníci a rodiny. Velké energetické společnosti a státní instituce jim totiž kladou překážky v podobě byrokracie. Takže se dá říct, že na boom, který v Česku proběh, nejvíce doplatili malí, kteří už teď nepožívají žádných výhod.

Pokud už se lidem podaří přes byrokracii na svých domech elektrárnu realizovat, za jakou dobu se vrátí investice do solárních panelů, pokud si je umístím na rodinný dům?

Garantovaný výkon solárních panelů je pětadvacet let a životnost asi čtyřicet let. A to je doba opravy či rekonstrukce rodinného domu. Takže celou jednu generaci je schopna solární elektrárna bez problémů fungovat. Vzhledem k cenám elektřiny a jak časem cena energií poroste, se pak investice vrátí zhruba za sedm let.

Jste předsedou předseda představenstva České fotovoltaické průmyslové asociace, dovolte mi prosím tuto otázku. Majitelé fotovoltaických elektráren uvedených do provozu v roce 2010 budou i v dalších letech odvádět takzvanou solární daň. Původně měla platnost daně, která činí 26 procent, skončit na konci letošního roku. Vláda ale na konci července rozhodla o jejím prodloužení, zároveň však snížila sazbu na deset procent. Co o tom soudíte?

O chybách v nastavení podpor v roce 2010 jsem již hovořil. Ovšem podobné nesystémové chyby se opakují v podobě retroaktivních změn daní a zákonů. Pro investory a občany, které vláda lákala, aby v tomto oboru v České republice investovali, jsou navrhované změny neakceptovatelné. Mění totiž původně nastavené podmínky, za kterých se pro investici rozhodovali. Daň šestadvacet procent na tři roky vyrovnala rychlé změny snížení cen technologie a změn kurzu české koruny vůči dolaru na zákonem stanovenou návratnost investic. A případná pokračující10-ti procentní daň posouvá dnes návratnost investice za zákonem garantovaných patnáct let.

Průmyslové podniky tvrdí, že obnovitelné zdroje neúnosně zdražují elektřinu, což ohrožuje konkurenceschopnost tuzemských firem. Jaký je váš názor?

Zdražení elektřiny vlivem příspěvku na obnovitelné zdroje energie není tou pravou příčinou vysokých cen elektřiny v Česku. Téměř o stejnou částku se zvýšila i platba spotřebitelů za distribuci elektřiny. Přitom v České republice máme tyto poplatky za distribuci dvojnásobně větší než v Německu a dalších státech Evropské unie. Průmyslové podniky navíc dostaly od státu zdarma takzvané emisní povolenky, tedy neplatí nic za znečišťování ovzduší, což je v podstatě kompenzace proti příspěvku na „čisté" obnovitelné zdroje energie. Rovněž cena takzvané „silové elektřiny" v Evropě klesá, ovšem do cen elektřiny v Česku se odpovídajícím poměrem neprojevuje. Také zisky velkých energetických společností jsou v České republice garantovaně plánovány na vysokou úroveň včetně jejich meziročního růstu, kdežto jinde v Evropě mají energetické společnosti právě proto, že jejich podnikání je jisté a bez rizika nastavován zisk na úroveň dva až třikrát krát menší, to znamená asi na čtyři až pět procent Další nelogičností je, že Česká republika vyváží více než třicet procent elektřiny do zahraničí, ovšem za vyváženou elektřinu energetické firmy poplatek za přenosovou soustavu ani tranzit neplatí a je rozpuštěn do ceny distribuce spotřebitelům.

Série restriktivních kroků, jako je solární odvod, zrušení daňových prázdnin, vynucené investice do dispečerského řízení nebo zavedení recyklačních poplatků, vytlačilo dobu návratnosti solárních elektráren vysoko nad legislativou dané parametry. To znamená, že návratnost investic do fotovoltaických elektráren měla být patnáct let. Co na to říkáte?

Je to tak. Zákonem garantovaná návratnost investic měla být patnáct let při vytvoření přiměřeného zisku, tedy srovnatelného v oblasti energetiky. Nejen že se všemi retroaktivními opatřeními a kroky posouvá návratnost investic, ale všechny tyto kroky ohrožují možnost splácení úvěrů, které si investoři půjčili od bank na dobu obvykle dvanáct až patnáct let. A pro politiky je toto stále mediálně jednoduše využitelné téma, na které jednostranně informovaní občané a podnikatelé slyší. A čeští politici a úředníci ještě stále dále vymýšlí, jak ty „solární barony", když mnozí z nich jsou však již na pokraji insolvence, ještě více stlačit k zemi. Ve skutečnosti tímto odvádějí pozornost od jiných mnohem závažnějších témat nejen v oblasti energetiky v Česku.

Jaromír Řehák

- narodil se 12. 4. 1958 v Rožnově pod Radhoštěm
- je předsedou představenstva České fotovoltaické průmyslové asociace
- je jediným vlastníkem společnosti Solartec
- zaměstnává 120 lidí
- v roce 2011 zaplatila jeho firma na daních 27 milionů korun
- tři sta tisíc korun ročně dává Solartec na kulturu a sport
- má dvě děti

Autor: Alexandra Buršíková