Dva portášské hroby u kostela ve Valašské Bystřici (na snímku) jsou poslední autentickou památkou na tento unikátní polovojenský sbor, jedinečný v celé Evropě.

Vznik Portášů sahá do roku 1638. Tehdy bylo na pomoc vojsku císaře Ferdinanda III. povoláno bezmála devět stovek Valachů, kteří lépe znali lesy, lesní skrýše a průsmyky, aby pomohli s ochranou moravského kraje před loupeživými nájezdy z Uher. Roku 1663 podnikli Tataři na Moravu tři vpády, z nichž třetí nejvíce postihl Valašsko.

Od samého počátku byl přímým nadřízeným portášského velitele pouze císař, z čehož je patrná důležitost celého sboru. Hlavním úkolem sboru se stala ochrana moravských zemských hranic, udržování pořádku a zajišťování bezpečnosti v kraji. Později přibylo k jejich povinnostem také chytání pašeráků soli z Uher.

Vnitřní organizace sboru byla vojenská, což bylo zárukou vnitřního pořádku a spolehlivosti. Uniformu Portáši neměli používali svůj valašský kroj. Sbor Portášů fungoval s krátkými přestávkami bezmála dvě století. Definitivně zrušen byl v říjnu roku 1830.

Nejvíce Portášů bylo z roku Křenků z Valašské Bystřice: dva poručíci (lajtnanti), několik šikovatelů a desátníků. Ve druhé polovině 18. století od roku 1766 po dobu 26 let byl velitelem Portášů Jiří Křenek, fojt z Valašské Bystřice.

Valašská Bystřice - slavnostní otevření posledního pátého úseku nového chodníku; listopad 2021
Pěšky do centra ve Valašské Bystřici už není o život

Ve Valašské Bystřici je portášská tradice stále živá a často připomínaná. Není divu, že právě tady vedlo v listopadu 2003 setkání skupiny zájemců o vojenskou historii k založení novodobého Valašského sboru portášského, respektive takzvaného Bystřického desátnictva. Později přibylo i desátnictvo Čeladenské a Rusavské.

„Portáši jsou spolek se sídlem ve Valašské Bystřici. Jeho členové však nejsou jen z Valašské Bystřice ale z jednotlivých regionů, kde dříve byly portášské stanice. To byla vlastně celá východní hranice Moravy od Těšínska až po Bystřici pod Hostýnem,“ připomíná starosta Valašské Bystřice Emil Korduliak.

Ve Valašské Bystřici na horním konci obce stojí také zřejmě vůbec poslední z někdejších stanic Portášů. Dnes je to však rodinný domek.

V Bystřici mají Portáši také svou klubovnu, kterou nechala obec za milion korun rekonstruovat. „Původním záměrem byla přímo stavba portášské stanice za pět milionů, ale bohužel jsme nezískali potřebnou dotaci. Proto jsme se rozhodli opravit a využít stávající prostory,“ dodává Korduliak.

Portáši v typických krojích a s nezbytnou výzbrojí jsou často vídání na folklorních slavnostech, kulturních akcích či tradičních jarmarcích. Nejvýraznější připomínkou jejich činnosti jsou pak tradiční červencové Portášské slavnosti ve Valašské Bystřici. (mib)

Foto: Deník/Michal Burda