Lužná bývá tradičně jednou z posledních valašských vesnic, kde v čase masopustu koná fašanková obchůzka. V řadě dalších obcí ji v tu dobu už mají zpravidla za sebou.

O den dříve bylo možné na rozverné průvody masopustních masek narazit třeba ve Valašské Polance, Leskovci, Horní Lidči, v Hovězí nebo třeba ve Vsetíně, kde tradiční fašanky uspořádal domácí Folklorní spolek Jasénka a Pěvecká skupina BLAženky.

Folkloristé udělali radost i dříve narozeným, když se zastavili také u domovů pro seniory ve vsetínských městských částech Jasenka a Ohrada.

FOTOGALERIE: Fašank 2022 ve Vsetíně

Masopust byl od nepaměti dobou hodování. „Podle tradice měl dostatek jídla o masopustu působit příznivě na blahobyt v nastávajícím hospodářském roce,“ připomněla etnografka Muzea regionu Valašsko Milada Fohlerová.

K tradičním masopustním pokrmům známým už od středověku patří koblihy. Masopust byl po nich dokonce nazýván – v 16. století se mu údajně říkalo karneval z Koblihovic. Na přípravu tohoto smaženého pečiva z kynutého těsta existovalo mnoho receptů.

Staročeské koblihy bývaly makové, kdoulové či šalvějové, za největší pochoutku pak byly považovány řeřichové. Vyráběli je profesionální pekaři zvaní „kobližníci“ a konzumovaly se v bohatých měšťanských domácnostech.

„Valašské koblihy, na jihu Valašska nazývané také fašankové šišky, bývaly nejčastěji plněné povidly a uměla je připravit každá šikovná hospodyně. V mnoha valašských chalupách se o masopustu smaží koblihy dodnes,“ připomíná Milada Fohlerová.

Masopustní veselice v Rožnově pod Radhoštěm, 19. února 2022
Rožnovem šel průvod maškar. Masopustní veselice přilákala stovky lidí

Párty před půstem

Masopustní období bylo ideálním časem k hodování hned z několika důvodů. Nebylo totiž omezeno církevními zákazy, protože se nacházelo mezi dvěma největšími postními dobami – adventní a předvelikonoční.

Obzvlášť vědomí blížícího se dlouhého čtyřicetidenního půstu vedlo lidi ke snaze dosyta se najíst. Zásoby z loňské úrody se sice značně zužovaly, zato chladné počasí bylo ideální pro domácí porážky vepřů.

„Zabijačky, kterých bývalo právě o masopustu nejvíc, byly pro naše předky jedny z nejradostnějších událostí roku, protože významně obohatily jejich jídelníček o vydatná a tučná jídla. Zabijačkové speciality jako slanina, klobásy a další patří dodnes k vítaným výslužkám při masopustní obchůzce masek, které je buď rovnou konzumují, nebo si je odnášejí s sebou v košíku či nabodnuté na ‚rožni‘ – dřevěné hůlce tvaru kordu,“ popisuje etnografka.