Pod jeho dohledem ji vyrobila firma ZAKO z Březnice na Zlínsku. Celá práce začala v půlce srpna a nejnáročnější prý byl poslední měsíc.

„Téměř každé ráno jsem vstával o půl páté a jel alespoň na hodinu do dílny dohlédnout, jak pokračuje výroba. Potom jsem spěchal do školy, kde učím. Námahy ale nelituji, navíc devadesát procent práce jsme zvládli díky zručným řemeslníkům,“ říká fanda drezín.

Vozidlo bude sloužit pro propojení dvou turistických železnic v Kysuckých Beskydech. Na trať, kde se od roku 1926 vozilo pouze dřevo, se totiž dostane jenom úzkorozchodná drezína.

„Horský úvraťový úsek s nejvyšší nadmořskou výškou téměř tisíc metrů je sklonově tak náročný, že zde zatím přeprava cestujících jinak než speciálně zkonstruovanými drezínami nebyla možná,“ popisuje konstruktér.

Proto bylo nutné vozidlo vybavit třemi na sobě nezávislými brzdovými systémy. „Také tu máme sypání písku na koleje, říká se tomu pískovač. To kdyby hrozilo uklouznutí. Trať vede totiž převážně lesem,“ dodává Němeček.

Drezína je schopná jet rychlostí 25 kilometrů za hodinu, při náročném stoupání v horském úseku je to ale spíš deset až patnáct kilometrů v hodině. Vejde se do ní dvanáct lidí a řidič, které před deštěm chrání plátěná střecha. Má dvě poháněné nápravy pro rozchod kolejnic 760 milimetrů.

Motor je benzínový a prázdné vozítko má hmotnost 850 kilogramů, naložené 1900 kilogramů.

Už třetí stroj

Je to už třetí vozidlo, které tento zlínský fanoušek úzkorozchodných železnic zkonstruoval.

„První jsem postavil ve sklepě rodinného domu v centru Zlína už v roce 1999. Složil jsem díly, které jsem porůznu objednal. Druhou jsem pak sestavil v roce 2005 a další teď,“ vypočítává jednapadesátiletý učitel ze Střední průmyslové školy ve Zlíně.

A nejen to. Jen tak pro radost si postavil sto třicet metrů dlouhé koleje i na zahradě, aby mohl svá vozidla testovat. „Proto bych chtěl poděkovat manželce, která to se mnou všechno vydržela,“ směje se Němeček.

Od drezín si ale příliš dlouho neodpočine. „Zřejmě začnu rekonstruovat tu první, nejstarší. Je to prostě celoživotní zájem,“ uzavírá konstruktér.