Tento významný regionální ornitolog a ekolog je v médiích citován často. A není divu. Je jedním z nejaktivnějších členů Českého svazu ochránců přírody ve Valašském Meziříčí.

O přírodu se zajímal odmalička. „Dědeček byl mysliveckým hospodářem a já s ním často chodil do lesa,“ líčí dvaapadesátiletý muž, který pochází z Přerova. „S rodiči jsem ale často jezdil na rekreační chatu do Beskyd a zdejší krajinu jsem si zamiloval už jako kluk,“ vysvětluje, proč se později, už jako ženatý muž s dětmi, přestěhoval na Valašsko.

Miroslav Dvorský nevystudoval žádný přírodovědný obor. Kupodivu má technické vzdělání. Už ve třinácti letech ale propadl ornitologii.

Ještě v Přerově navštěvoval zájmový oddíl, který se zabýval studiem ptáků, poté se účastnil zahraniční stáže.

„V Německu jsem se naučil kroužkovat ptáky, získal jsem průkaz a několik let jsem se účastnil mezinárodní akce Balt, během níž jsmenashromáždili značné množství údajů o tazích opeřenců v okolí Záhlinických rybnících na Kroměřížsku,“ vysvětluje Dvorský.

Ochraně přírody se dlouhé roky věnoval ve volném čase, zejména o víkendech. Téměř osmnáct let už ale pracuje v Českém svazu ochránců přírody.

Je těžké vypíchnout některou z jeho nesčetných aktivit. Věnuje se například mapování a ochraně ledňáčka říčního. Ten totiž patří k silně ohroženým druhům, a to zejména kvůli regulaci a popovodňovým opravám toků, při nichž se likvidují přírodní kolmé písčité a hlinité břehy, kde si tento pták vyhrabává nory.

„Naším úkolem je mapovat na Valašsku lokality, kde se vyskytuje, usilovat o jejich zachování a případně vytvářet nové podmínky pro zahnízdění,“ vysvětluje muž, který se před pár lety přestěhoval z panelákového bytu ve Valašském Meziříčí do dřevěnice v Podlesí.

Miroslav Dvorský se také zabývá ochranou dravých ptáků. V regionu s kolegy vyvěsil desítky budek pro sovy a poštolky. Zejména dravci byli podle něj po staletí prohlašováni za škodnou a likvidováni. A u některých lidí tento názor přetrvává dodnes.

„Úbytek ptačích predátorů způsobují zejména negativní změny v krajině, používání chemických látek v zemědělství a množství sloupů vysokého napětí, na nichž každoročně hynou stovky dravců a sov,“ říká.

Ekologové se už léta snaží populace dravých ptáků zvyšovat, a to například instalováním hnízdních budek a jejich ostrahou, ale také ochranou před dráty vysokého napětí.

Také sledování čápů bílých je nezbytné. Od osmdesátých let populace těchto opeřenců narostla a na Valašsko každoročně přilétá třináct párů.

„Většina založených hnízd ale byla problémová a bylo proto nutné čápy přestěhovat na nová místa, kde lidem nepůsobí žádné potíže,“ vysvětluje ornitolog, který se s manželkou už dvacet let věnuje ekologické výchově mladé generace.

„Je nezbytné vychovávat v dnešním konzumním světě lidi, kteří budou chránit jedinečnou valašskou přírodu,“ usmívá se Miroslav Dvorský.