To nejdůležitější v obci je opravené, před dokončením je jedna z velkých investic – přístavba mateřské školky. Rekonstrukce se brzy dočká také obecní úřad, před kterým prozatím dostávaly jiné projekty přednost.

Pokud se spolu ohlédneme za minulým rokem, jaký byl? Vydařil se?

Je pravda, že co se týká společenských a kulturních akcí – moc jsme toho neudělali. Stále platila řada covidových omezení a nařízení, která nás svazovala. Ale podařilo se udělat radost alespoň seniorům, kterým pod okny a balkony domu s pečovatelskou službou zazpívala naše místní zpěvačka Kamila Polonyová. Naopak, co se týká stavebních věcí – obec se nezastavila, jeli jsme dál.

Které důležité projekty se podařilo dokončit nebo jsou právě teď aktuální?

Velkou radost mám z přístavby mateřské školky, do níž jsme se před rokem pustili. To je velký projekt v objemu 22 milionů korun. Dosud měla školka tři oddělení, každé s kapacitou čtyřiadvaceti dětí. A to už nedostačuje. Každoročně musíme odmítat žádosti o umístění, rodiče pak musí řešit do jaké jiné školky budou děti vozit.

Rozšíření školky tento problém vyřeší?

Přístavba a rozšíření přinese vznik dvou nových oddělení celkem pro osmačtyřicet dětí, tím se navýší celková kapacita až na sto dvacet dětí. Aktuálně dokončujeme hlavní stavební část. Samozřejmě na to ještě navazuje projekt na vnitřní vybavení, nákup didaktických pomůcek, vybavení kuchyně a další, ale chceme, aby od nového školního roku bylo vše provozuschopné.
Mám z toho dobrý pocit. V areálu mateřinky vzniká nová budova, která je energeticky nízkonákladová, bezbariérová – je tam výtah, který zároveň obslouží i stávající patrovou budovu školky. I designově novostavba zapadá do stávající zástavby. Těšíme se, až bude v provozu.

Na jaký další projekt se zaměříte po dokončení prací v mateřince?

Jeden z našich velkých plánů se pro změnu týká základní školy a také souvisí s její kapacitou. Ta je nyní 380 žáků a k jejímu naplnění už chybí jen jednotky žáků. Rozhodli jsme se kapacitu rozšířit a zároveň získat nové prostory i pro mimoškolní volnočasové aktivity, které budou využívat i nejrůznější zájmové kroužky a spolky. Dosáhneme toho nástavbou školního pavilonu. Samotná budova, která je nyní dvoupatrová, bude bezbariérová, vzniknou čtyři velké využitelné prostory. Na střeše pak chceme umístit větší fotovoltaickou elektrárnu, která bude schopná vyrobit energii pro provoz celé základní školy.

Jaké budou náklady?

Podle odhadu přesáhnou čtyřicet milionů korun. Samozřejmě se do projektu pustíme jen v případě, že získáme dotační podporu. Nyní dokončujeme projektovou dokumentaci pro stavební povolení a připravujeme žádost o dotaci. Se školou také souvisí další projekt, na který jsme získali podporu z Místní akční skupiny Podhostýnska. Budeme modernizovat polytechnickou učebnu, tedy dílnu, a také cvičnou kuchyni. Do kuchyně se neinvestovalo od 80. let a už neodpovídá dnešním potřebám. Polytechnickou učebnu bychom kromě základních věcí jako jsou ponky či ruční nářadí chtěli vybavit i moderními technologiemi, například 3D tiskárnou či 3D skenerem. Úpravy budou stát 2,9 milionu korun, podpora z místní akční skupiny pokryje 85 % nákladů.

Připravujete ještě něco dalšího?

Jsem na obci už dvanáct let a vždy jsem říkal, že až opravíme vše ostatní, pustíme se také do obecního úřadu. Ve škole i školce už jsou zásadní rekonstrukce hotové, je opravený hasičák, dům služeb i zámek. Tak jsme se tedy pustili i do projektu opravy obecního úřadu. Hlavním důvodem je potřeba bezbariérovosti. Například výběr poplatků je umístěný v patře a především pro starší lidi jsou schody překážky. Druhý aspekt je nedostatečná kapacita. Jsme v situaci, kdy v jedné kanceláři sedí tři úřednice, což při osobním jednání s klientem není vhodné či příjemné. V budově navíc sídlí také pošta, archiv, je zde jednací místnost, obřadní místnost. Trápí nás i nekvalitní sítě, elektřina je stále v hliníku a i vnitřní vybavení je snad ještě z osmdesátých let.

Jak bude rekonstrukce vypadat?

Nad technickou částí budovy přibude nástavba a na střeše opět fotovoltaika, která by měla úřad uživit, aby byl co nejméně závislý na elektřině zvenku. Už máme podanou žádost o dotaci i zpracovaný projekt, čekáme na schvalovací proces. Celkové náklady by neměly přesáhnout třicet milionů korun. Náš sen je, aby bylo vše hotovo do června příštího roku.

Opakovaně jste zmínil fotovoltaiku a potřebu větší energetické nezávislosti. Také se potýkáte s dopady zdražování energií?

Bohužel, i my jsme byli klienti zkrachovalé Bohemia Energy. Skoro měsíc a půl jsme byly u dodavatele poslední instance, což přineslo skokové navýšení cen. Zálohy se zvedly o desetinásobky. Už se to ale podařilo vyřešit a máme nového dodavatele energií.

Poslední otázka – co vás v poslední době nejvíce potěšilo?

Je pravda, že v práci člověk častěji slyší spíše to negativní. Když někdo přijde na obecní úřad, je to zpravidla proto, že má nějaký problém, který potřebuje řešit. Nebo se mu něco nelíbí. A málokdy se člověk dostane k tomu, že jeho práci druhý ohodnotí pozitivně, pochválí. To se však nyní stalo poté, co jsme vybudovali nové sociální byty, je to zadostiučinění. A v osobní rovině to potěší. Ve ‚veřejné‘ rovině mě potěšilo to, že lidé z covidu úplně ‚nezblbli‘ a pořád si k sobě dokážou najít cestu. I přes omezení, která byla. Umí spolu promluvit a umí také vyjádřit lidskost, o tom jsme se ostatně přesvědčili i v posledních dnech, když se pořádala sbírka pro Ukrajinu. To je potěšující.