Krásné jsou hlavně brzy na jaře, kdy zde rozkvétají koberce pestrobarevných květin – fialová dymnivka dutá a plná a plicník lékařský, bílá sasanka hajní, žlutý křivatec a také karpatské rostliny, které směrem na východ do Čech už nerostou – bílá zapalice žluťuchovitá, zelenožlutý hvězdnatec čemeřicovitý a vzácně také modrá ladoňka karpatská.

Dubohabřiny můžeme obdivovat v maloplošně chráněných územích: Přírodní památka Bražiska v Jarcové nebo Doubrava-Bečva u Kladerub. Habr je zajímavý strom, který se jako vůbec poslední rozšířil v době poledové do střední Evropy. Na některá místa proto nestihl doputovat vůbec, nenajdeme ho třeba na jihozápadě Čech. Nikdy také nebyl lesnicky příliš využíván, nevysazoval se velkoplošně jako porosty smrku nebo borovice, a tak všechny habry, které v přírodě potkáme, jsou přirozeně rostlé.

Na Valašsku se často setkáme také s habřinami, které na první pohled vypadají jinak. Chybí v nich dub a mají velmi chudý bylinný podrost. Takový habrový les zpravidla vznikl samovolným zarůstáním opuštěných pastvin a luk, napovídají tomu také mnohde stále patrné meze.
Chcete-li se dozvědět něco více o stromech a lesích Valašska, navštivte novou expozici Příroda hrou v zámecké věži vsetínského zámku.

Autor: Jana Tkáčiková, botanik, Muzeum regionu Valašsko, Valašské Meziříčí