Každoroční tradiční družiny kožešinových čertů jsou typické právě ve valašském regionu a přitahují pozornost široké veřejnosti i etnografů. Ti proto už spekulují nad tím, že by nebylo na škodu zapsat tradici na seznam českých nebo světových památek.

„Zapsat obchůzky na seznam UNESCO nebo na Seznam nemateriálních statků? Proč ne? Tradice není uměle vytvořená, vidíme v ní návaznost," vystihuje etnografka Muzea regionu Valašsko Milada Fohlerová.

Proč se zvyk mikulášských obchůzek udržel právě na Hornolidečsku a Valašskokloboucku, není podle ní možno jednoznačně určit. „Snad je to proto, že tato oblast byla dříve mimo centrum, a lidé tak byli více semknutí," vysvětluje si odbornice.

Masky, které jinde zkrátka nevidíte

Právě pro Valašsko jsou typické masky jako kobylica, nosič a do jisté míry také smrtka, které jinde neuvidíte. „Na jiných místech chodí takoví, řekněme, městští čerti. Kožešinoví jsou jenom někde," upozornila Milada Fohlerová.

Každá hornolidečská nebo valašskokloboucká obec má svá specifika. Někde Mikuláše jako symbol dobra doprovází také anděl. I výbava čertů bývá různorodá. Ti z Lidečka si na rukávy a na čelo našívají ježčí kůži. Ve Francově Lhotě je maska zvaná larva, zakončená kloboukem s barevnými mašlemi.

Masky se v obci většinou dědí z generace na generaci, z otce na syna. Některé z nich dosahují značného stáří. 
„U nás máme takzvaně košutí hlavu. Maska je stará více než padesát let. Jedná se o stáhnutou kůži z hlavy kozla," popsal starosta Študlova František Tvarůžek.

Ve Střelné chodí společně s čerty také nosič. „Dříve nosil zrno, které dostával od sedláků místo peněz. Teď s sebou má plevy, které vyhodí před práh domácností," vysvětlil starosta Střelné Petr Kráčmar.

Typické pro čerty z Nedašova byly zase dříve sukně ze slámy. „Trochu se to ale ztrácí, protože už není tolik kvalitní slámy," posteskla si starostka Alena Nováková.

V družině ve Valašské Polance chodí svatý, čerti, smrtky zvané krkaně a anděl. „Anděl je spíš jinde známý koník nebo dragůn, který zároveň s čertama naháňá děcka. Toto je možná polanské specifikum," vysvětlil místostarosta Jan Kozubík.

Navrhovatelem zápisu na Seznam statků tradiční lidové kultury mohou být ministerstvo kultury, Národní ústav lidové kultury, obce, vysoké školy, občanská sdružení a další. „Statek musí být dosud živý a plnit i v současné době svou sociální a kulturní funkci. Také musí být autentický a unikátní zejména z pohledu etnologie," přiblížila některé 
z podmínek zápisu mluvčí ministerstva kultury Anna Ješátková.