„My dospělí si třeba zanadáváme, jsme však schopní se situaci přizpůsobit, do jisté míry si zvyknout. Ale děti, které nesmí chodit do školy, přišly o veškeré kroužky, ty trpí sociálním vyloučením nejhůře. Je to opravdu to pravé ořechové?“ ptá se starosta.

Podle něj je právě návrat dětí do školy tím nejdůležitějším. Společně se starostou obce Ratiboř se o to dokonce sami pokusili zhruba před měsícem, kdy sněmovna neodsouhlasila prodloužení nouzového stavu.

„Chtěli jsme rozjet první stupně základních škol s tím, že bychom testovali antigenními testy. Chtěli jsme využít okamžiku, kdy nebyl prodloužený nouzový stav a čekalo se na reakci hejtmanů,“ potvrdil Milan Daňa.

Vysvětlil, že bez nouzového stavu by o školách mohly rozhodovat obce a formou opatření obecné povahy by bylo možné vyučování za konkrétních podmínek obnovit alespoň pro část žáků.

„Jednalo se nám o první až páté třídy, které fungují ve stejném režimu. Děti nemají dělenou výuku, každá třída má vždy jen jednu svou učitelku. Měli jsme to nachystáno tak, že by se děti nepotkávaly ani při příchodu do školy. Samozřejmě by platila všechna potřebná hygienická opatření,“ nastínil Daňa.

Podle jeho slov neměl být popsaný plán žádným protestem proti platným opatřením, přesto s ním starostové nepochodili. Krajští hejtmani navíc velmi rychle požádali vládu o vyhlášení nouzového stavu, který dalším snahám o případné otevření škol rázem zamezil.

„Netěší nás, že se otevření škol stále oddaluje. Slíbili nám do konce února proočkované učitele – nejsou. Slíbili, že začneme plánovat návrat do škol, také se nic neděje. Teď se to prodlužuje znovu. Brzy bude po Velikonocích a do konce roku už příliš nezbývá,“ poukazuje starosta.

Dlouhá odstávka škol navíc podle něj prohlubuje rozdíly mezi žáky.

„Ti šikovnější trochu strádají, ale učivo zvládají. Jsou však i žáci méně šikovní či pomalejší, tam se nůžky nebezpečně rozevírají,“ varuje Milan Daňa.