Později se počítá také s bytovými domy. Proměna lokality do zamýšlené podoby nebude levná – radnice odhaduje náklady na 800 milionů korun.

Město Valašské Meziříčí zde vlastní pozemky o rozloze 27 tisíc čtverečních metrů. Před dvěma lety vypsala radnice urbanisticko-architektonickou soutěž, která přiblížila možnou budoucí podobu a využití bývalé pily. Zvítězil návrh autorů Miroslava Molla, Jiřího Příhody a Soni Stromšíkové.

„Definovali umístění jednotlivých staveb, které jsou pro nás klíčové, a následně zpracovali územní studii. Na radnici jsme pak ve spolupráci s architekty a zastupiteli hledali nejvhodnější možnosti dalšího postupu,“ připomněl starosta Robert Stržínek (ANO).

O podobě staveb rozhodne soutěž architektů

Nyní zastupitelé rozhodli o tom, že o podobě nejdůležitějších plánovaných staveb, kterými jsou zejména dopravní terminál, nový městský úřad a alej Emilie a Jana Křižanových, rozhodne opět architektonická soutěž. Podle starosty Roberta Stržínka má být vypsána v nejbližší době, výsledky lze očekávat za zhruba 10 měsíců. Vítěz soutěže poté zpracuje architektonickou studii.

Následně město vypíše také veřejnou zakázku na vybudování parkovacího domu, který bude součástí areálu. „Všechny zmíněné stavby jsou pro Valašské Meziříčí velice důležité, nechceme jejich přípravu nijak podcenit. Důvodem je i fakt, že náklady odhadujeme na zhruba 800 milionů korun,“ řekl starosta.

Ne všichni zastupitelé jsou pro. Vadí vysoké náklady

Právě očekávané vysoké náklady jsou zřejmě příčinou, proč přeměna bývalé Křižanovy pily nemá jednomyslnou podporu všech zastupitelů. Hlasovat pro ni na posledním zasedání odmítl například Jan Trčka (ODS).

„Já tento projekt považuju za megalomanský. Zaráží mě, že už poněkolikáté se bavíme, jaký bude časový harmonogram, zda bude architektonická soutěž nebo veřejná zakázka, ale nikdo se nezabývá financováním projektu. Dneska už se ví, že bude někde na úrovni jedné miliardy korun,“ řekl zastupitel.

Město podle něj nemá v současné době žádnou investiční rezervu. Naproti tomu má sto sedmdesát milionů nesplacených úvěrů.

„A nikdo se nezabývá tím, jak se to (přeměna Křižanovy pily, pozn. red.) bude financovat. Bude to obrovská zátěž pro město, pro další zastupitelstva,“ vysvětlil Trčka, proč nemůže pro projekt hlasovat.

Podle jeho názoru například není potřeba stavět nový městský úřad, ale stávající sjednotit v centrální části města. V současnosti sídlí odbory městského úřad v několika budovách na náměstí a v ulicích Soudní či Zašovská.

Vzhledem k tomu, že do správního obvodu Valašského Meziříčí spadá 18 obcí, úřad ročně navštíví přes 100 tisíc lidí. Roztříštěnost pracovišť není ideální.

Plocha s potenciálem, už aby se začalo

Václav Chajdrna (Nez.) připomněl, že o umístění nového městského úřadu do areálu bývalé pily rozhodlo zastupitelstvo už před dvěma lety.

„Na rozdíl od pana kolegy Trčky si myslím, že (zvolené) umístění městského úřadu, samozřejmě zcela jiného úřadu, než jsme zvyklí nyní a s jinak umístěnými odbory, má budoucnost,“ řekl Chajdrna.

Podle něj v celém projektu přeměny Křižanovy pily převažují pozitiva nad negativy.

„Je to jedna z největších ploch ve městě, která má potenciál. A je to také velká výzva. Za mne: ať se začne co nejdříve,“ řekl Václav Chajdrna.

Historie Křižanovy pily

Parní pilu a skladiště dřeva postavil v roce 1914 v Krásně nad Bečvou (dnes součást Valašského Meziříčí) obchodník se dřevem Jan Křižan. Areál se rychle rozrůstal o další budovy. V roce 1922 byla na Křižanově pile zřízena elektrická centrála a o devět let později zde už Jan Křižan vlastnil nejen parní pilu, ale také továrny na bedny a dřevitou vlnu.

V roce 1946 však stát vše znárodnil a živnostenská oprávnění převedl na n. p. Moravskoslezské pily Šumperk. Po revoluci se dědicové přihlásili o svá práva a areál soudně získali zpět do svého vlastnictví. Od dědiců pak pozemky odkoupilo město Valašské Meziříčí.