Domy ve městech mají nejrůznější přezdívky

„Myslím, že například Zlíně je hodně zažitá přezdívka Drofa pro vysoký dům číslo 4057 v Zálešné. Přezdívá se mu podle jména architekta. Číslo domu málokomu něco říká, ale Drofa, to je pojem,“ připomenul jeden ze známých objektů ředitel Správy domů Zlín Jaromír Šebík.

„Hodně se používá i pojmenování Morysovy domy pro domy číslo 1285 a 1276 na třídě Tomáše Bati. Přezdívka vznikla také podle jména architekta. V domech je oblíbený název dokonce i vyřezán do dřeva nad schránkami,“ pokračoval ředitel.

Ve Zlíně si podle něj starousedlíci po svém pojmenovali i takzvané Elektrické domy číslo 3345 a 3346 v Lorencově ulici. „Je to zaběhnutý název. Přezdívka vznikla v padesátých, šedesátých letech. Sám ale nevím proč,“ usmál se Šebík. Zmínil se i o takzvaných zlínských Domech hrůzy. „Tato přezdívka pro konkrétní objekt ale není tak průkazná. Někdo tak pojmenovává I. Segment na Jižních Svazích, ale další třeba dům číslo 800 v Kvítkové ulici,“ doplnil ředitel.

Nepříliš lichotivé lidové pojmenování Titanik má mezi nájemníky zlínský panelový dům číslo 5302 na Podlesí IV. „Tenhle dům je zmetek. Má papírové stěny, přes které je všechno slyšet, vibrují v něm podlahy, takže cítíte chůzi sousedů přes tři byty, nedovírají se zkroucené dveře a skrz kuchyňskou linku slyšíte každou noc podivné zvuky,“ postěžovala si Deníku jedna z nájemnic Titaniku, která nechtěla prozradit své jméno.

Ve Zlíně získal lidové názvy i další domy. Například rohový objekt U Máců na Cigánově nebo policejní sídlo Na kopečku Nad Ovčírnou.

Hradiště má Květák

Spousta objektů s lidovými názvy stojí i v Uherském Hradišti. „Přezdívky domů? Novému polyfunkčnímu objektu u obchodního domu Centrum se třeba přezdívá Květák. Proč? Vypadá tak. Je takový veliký, šedivý, zvláštní,“ zalovila v paměti Veronika Kociánová z Městského informačního centra v Uherském Hradišti.

Na další kuriozní názvy si ochotně vzpomněl uherskohradišťský místostarosta Evžen Uher. „Domu číslo 293 na Palackého náměstí se přezdívá dům U obrů nebo U mamlasů, podle kamenných soch v jeho průčelí. Domu číslo 46 na rohu Mariánského náměstí, který se teď opravuje, se zase říká dům U sovy. To ale sám nevím proč,“ ukázal objekty na mapě.

Historických staveb s originálními názvy je plná Kroměříž. Najdete v ní například dům U zeleného stromu nebo dům U černého orla. „Lidé si po svém pojmenovali také například velmi známý Princ-haus: dům v ulici Malý val, kde v roce 1885 přenocoval korunní princ Rudolf s chotí.

Další lidový název má i Octárna v Tovačovského ulici, kde byl kdysi klášter a mniši zde měli údajně vyrábět ocet,“ připomenul dávnou historii místostarosta Kroměříže Marek Šindler. Domu s pečovatelskou službou v Kotojedské ulici se podle něj také odnepaměti říká Alcazar. „Jestli je to ale podle amerického vězení, nevím,“ usmál se i on.

Ve Vsetíně zůstal Kreml

Zřejmě nejznámější lidmi pojmenovanou stavbou ve Vsetíně je Kreml. „Je to budova Masarykovy veřejné knihovny, kde dřív sídlil Okresní výbor komunistické strany Československa. Přezdívku má i výšková budova u nádraží, které se říká Věžák,“ vzpomněla si mluvčí vsetínské radnice Eva Stejskalová.

Také Holešov má lidově pojmenovaných objektů hned několik. „Jednomu z domů v Palackého ulici se odjakživa říkalo a stále říká U Tacla. Vždy tam byla a stále je restaurace. V Palackého ulici je také dům, kterému se říká U Adama. V něm je pro změnu už dlouhá léta prodejna potravin,“ informoval František Sovadina z holešovské radnice.

Přezdívky domů představil i místostarosta Vizovic Jaroslav Burkart. „Na Masarykově náměstí máme dům, kterému se říká Stará radnice i když v něm radnice už desítky let není. Na náměstí je i Špačkovo, dům s železářstvím, ve kterém už žádný Špaček nebydlí. A v Lázeňské ulici je Chudobinec, kde si už na chudobinec také nikdo nepamatuje," připomenul některá místní pojmenování.

„Ve Vizovicích máme také hospodu Lapač, pojmenovanou, kdo ví, možná podle dávných lapků a přístavek u Sokolovny, kterému říkáme Cicina. V Chrastěšovské ulici je také objekt lidově nazývaný Medika. Původně to měla být záložní nemocnice pro případ jaderného výbuchu,“ doplnil Burkart zajímavost.

Uherský Brod se pyšní mnoha krásnými historickými objekty. Lidová jména ale získaly i paneláky. „Domu hned vedle radnice, kde sídlili Kaunicové, se říká Panský dům, domu v ulici Karla IV., který podepírají kamenní obři, se říká U mamlasů, na sídlišti máme Věžák a velkému bytovému domu naproti kříže se přezdívá U tří svatých,“ vyjmenoval některé názvy místostarosta Uherského Brodu Pavel Josefík.

Kati řádili v kuchyni

Pověst jako z pohádkové knížky si hýčkají ve Valašských Kloboukách. „Ve městě máme Červený dům, kterému se přezdívá i Katův dům. Ve středověku z něj totiž, podle povídačky, vytékala ven do kamenného korýtka krev popravených. Ve skutečnosti ale zmiňované korýtko sloužilo spíš jen k vylévání splašků z kuchyně. Ovšem když hospodyně zařízla slepici k obědu, pak mohla opravdu korýtkem vytékat krev popravených – slepic,“ zalistovala ve starých kronikách mluvčí radnice ve Valašských Kloboukách Lenka Zvonková. Zároveň připomenula, že dnes v Červeném – Katově domě sídlí muzeum.

V Luhačovicích spí v dívkách

Největším množstvím lidově pojmenovaných objektů ve Zlínském kraji se pyšní lázeňské město Luhačovice. „Jméno u nás má většina domů, snad kromě paneláků. Zvyk pojmenovávat vily a penziony vznikl za První republiky. Logika byla jednoduchá. Lázeňští hosté hledali, kde bydlí a čísla většinou ani místním lidem nic neříkala. Proto dostaly vily a penziony svá jména,“ vysvětlil sympatický zvyk starosta Luhačovic František Hubáček. „Jak se jednotlivé domy jmenují? Boženka, Marie, Ludmila, Nasťa, Monika… Většinou jsou to křestní jména například dětí nebo manželek. Já ale třeba bydlím v domě Oliva, kde stál strom – olivovník. Majitelé nyní dávají v Luhačovicích jména i nově stavěným domům. Je to myslím pěkná tradice,“ uzavřel starosta.