Úředníci z ministerstva sociálních věcí chtějí integrovat klienty mezi zdravé lidi

Klienti si tak budou muset zvyknout na jiný způsob života. Do jakých náhradních zařízení se přestěhují, zatím není jisté.

O zrušení zašovského domova pro lidi se zdravotním postižením rozhodli úředníci ministerstva práce a sociálních věcí. Navázat tím chtějí na evropský trend integrace lidí s postižením do života běžných lidí.

„Cílem projektu je zvýšit míru sociálního začlenění těchto lidí, zlepšit kvalitu jejich života, naplnit jejich základní práva. Budou mít možnost větší samostatnosti, rozhodování o svém životě, přiblížení se k rodině a využívání veřejných služeb či větší šance zaměstnání,“ vyjmenovala hlavní priority projektu Veronika Linhartová z ministerstva práce a sociálních věcí.

Muži opustí zašovské zařízení z několika důvodů. Budova je dispozičně nevyhovující. Podstatnější zásluhu na tom má snaha o jejich integraci mezi majoritní společnost. A dalším argumentem je nepřirozené čistě mužské složení zdejších klientů.

„V domově máme velkokapacitní pokoje, přičemž na jednom z nich je deset i více lůžek, což nevyhovuje současným právním předpisům ani požadavkům na soukromí,“ popsala sociální pracovnice domova Iva Prejzová s tím, že domov je přestavěn z bývalého kláštera a razantní stavební zásahy vzhledem k statusu památkově chráněné budovy nejsou možné.

„Ústavní péče neumožňuje takovou kvalitu jako individuální způsob života. Důležité je začlenění těchto lidí do společnosti, mezi vrstevníky,“ navázala krajská radní Taťána Nersesjan.

Náhradní domov by měli nalézt v jiných typech chráněného bydlení či v zařízeních podporovaného bydlení.

Zde budou rozděleni podle úrovně péče, kterou potřebují. „To znamená podle míry závislosti nebo soběstačnosti,“ uvedla.

O možnostech jejich umístění jednají krajští zastupitelé s několika městy v okolí. Volba je podle Nersesjan odmíněna zejména návazností služeb, jako je denní stacionář či chráněné dílny.

„Řešení hledáme s radnicemi v Zubří, ve Valašském Meziříčí, v Rožnově pod Radhoštěm, ve Vsetíně i Obecním úřadem v Zašové,“ vyjmenovala krajská radní.

O tom, zda budou nová zařízení postavena na zelené louce či budou využity některé stávající objekty podle ní záleží na nabídce oslovených měst. „Je na radnicích, zda nabídnou využitelné objekty, nebo poskytnou pozemek pro výstavbu,“ sdělila radní.

Výstavba či nákup nemovitostí bude podle sdělení pracovníků ministersta zaplacen z peněz Evropské unie.

Rok 2014 by podle radní měl být rokem stěhování zdravotně postižených do nových domovů.

Termín, kdy budou známa města poskytnuvší nové zázemí pro obyvatele domova, by měl být znám zhruba v polovině roku. „Předpokládám, že definitivní stanovisko padne v prvním pololetí roku,“ dodala. O tom, že argumenty některých lidí o nebezpečnosti zdravotně postižených osob jsou liché, Nersesjan potvrdila.

„Obavy určitě nejsou na místě. Klienti v Zašové nejsou nijak nebezpeční. Jedná se o různé osoby. Někteří jsou závislí na péči, jiní jsou imobilní, ničím se však neliší od jiných osob se zdravotním postižením. Řada z nich je schopna normálně fungovat v komunitě lidí,“ uklidnila. Naopak vyzdvihla pozitivní stránku vzniku zařízení v uvažovaných městech.

„Jednak poskytnou pracovní příležitosti díky vzniknu nových pracovních míst například v oblasti návazných službeb nebo osobní asistence. Plusem je i větší daňový výnos pro města,“ vyjmenovala některé z výhod.

Navzdory všem vyřčeným pozitivům o jednoznačném přínosu pro obyvatele domova není přesvědčena starostka Zašové Anna Mikošková.

„Myslím si, že pro některé klienty by to nemuselo být ideální řešení. Přece jenom jsou zde řadu let a přesunutí do jiného prostředí pro některé z nich nemusí být vhodné, ale to je můj osobní názor. Údajně ale bude péče zabezpečena tak, aby to zvládli. Samozřejmě na druhou stranu je dobře, že se dostanou mezi lidi,“ vyjádřila se starostka.