„Šli jsme do toho s plným nasazením, byla to věc cti,“ vzpomíná Vaigl na společné výjezdy i úspěchy v požárním sportu, v němž startoval současně za Hrachovec i za profesionály z lokomotivního depa.

Hrachovečtí hasiči v sobotu oslavili sto deset let trvání sboru. V místní kapli proběhla mše za žijící i zesnulé členy, v kulturním domě slavnostní schůze spojená s oceněním zasloužilých jednotlivců i manželských párů a s výstavou dobových fotografií a pohárů.

„Nepatříme do prvního sledu, ale při třetím poplachovém stupni volají také nás. Zasahujeme u požárů a záplav. Naposledy to bylo loni na podzim při úspěšném pátrání po pohřešovaném člověku ve Starém Zubří,“ říká velitel hasičů Evžen Knebl. Na nedostatek práce si však nestěžují.

„Věnujeme se hlavně mládeží a údržbě techniky, k níž přibyla nová čerpadla a přívěsný vozík na převoz materiálu. Zato mladých zájemců o požární sport ubývá,“ stýská si velitel.

Hasičský sbor v Hrachovci už ale překonal horší časy.

„Čtyři roky po svém založení přestal splácet nakoupenou stříkačku a opustila ho většina členů. Spolek se musel rozejít, ale po necelých dvou letech činnost obnovil. Dluh za něj zaplatila obec, která se navíc zavázala, že ho bude finančně podporovat,“ nahlíží do hasičské kroniky starosta sboru Vlastimil Vaigl.

Svůj život s hasiči spojily také ženy, jež v současnosti vozí poháry z krajských soutěží. Iveta Karolová kvůli mateřství s požárním sportem skončila a stala se hospodářkou.

„Jsem ráda mezi lidmi. Bylo to krásných pětatřicet let,“ tvrdí přesvědčivě členka sboru, bez něhož si nelze představit ani společenský život v Hrachovci.

„Hasiči, fotbalisté a skauti stojí za všemi významnějšími kulturními akcemi, i když poslední dobou se potýkají s nezájmem lidí. Letošní vinobraní museli zrušit, protože před rokem přišlo třicet lidí,“ poukazuje předseda osadního výboru a člen sboru Radek Vaigl.

Město je však na dobrovolné hasiče hrdé. „Tím, že společně čelí živelním pohromám a pořádají kulturní akce, stmelují obyvatele místních částí,“ uvědomuje si zastupitel Jarmil Dobeš, jenž hrachoveckým hasičům k jubileu předal dar radnice – repliku staré hasičské přilby na mramorovém podstavci.

Stříkačka na „piedestalu“
Pečlivě vedené záznamy o jejích počátcích kupodivu mlčí. Jisté je, že ruční čtyřkolovou stříkačku, kterou dobrovolní hasiči z Hrachovce opatrují jako oko v hlavě, vyrobila roku 1880 vídeňská firma Knaust. Nejstarší členové sboru ještě pamatují, jak s ní jezdili k požárům. Když dosloužila, potloukala se po stodolách. Trvalé místo našla v nové hasičské zbrojnici. I když… Většinu času stojí na kovovém „piedestalu“ několik metrů nad zemí, kde ji mají na očích jen členové Floriánova cechu. „Občas ji vyvezeme ven, když slavíme výročí nebo se žení někdo ze sboru,“ říká bývalý starosta a velitel Vladimír Knapek. Kdysi byl největší problém sehnat ke stříkačce koně na zapřažení, teď dělá hasičům vrásky údržba. „Dřevěné loukotě i ložiska kol se rozesychají, před jízdou je musíme dlouho máčet ve vodě. Přitom najít a zaplatit koláře je téměř nemožné,“ tvrdí velitel Evžen Knebl. Ani vystavení stříkačky na viditelném místě zatím nepřichází v úvahu. „Takový přístřešek by zřejmě neunikl pozornosti vandalů a sběračů kovů,“ obává se Knapek.

AUTOR: Josef Beneš