Zásadně výpěstky z domácích farem a zemědělských hospodářství lákaly od brzkého rána stovky návštěvníků.

„Nechodím většinou na nic konkrétního. Chci se mrknout, co je nového, co vypadá pěkně, to si koupím, říká Josef Němeček a zálibně se dívá na právě zakoupený balík korbáčiků.

Nevynechá ani návštěvu u valašských uzenářů, stánku s kořením nebo frgály.

„Ty si dávám, ale chybí mi k tomu kafíčko, které jsem si tu vždycky koupil. Bohužel dnes to díky pandemii nejde. Já vnímám trhy jako společenskou událost, na které se také setkám s kamarády,“ dodává.

Občerstvení chybělo také Františkovi Parákovi ze Vsetína. Ale z trhů neodcházel s prázdnou. „Nakoupil jsem pečivo, zeleninu, sýry z Valašské Bystřice, roládu od řezníka z Kateřinic, akorát to kafe tady chybí,“ posteskl si.

První letošní trh provázela daná pravidla.

„Samozřejmostí je rouška, musíme mít všichni na pultě dezinfekci. Co je špatné, že nesmíme dávat ochutnávat. To naláká hodně lidí. Ale jakýsi zájem je, hlavně proto, že je to první trh,“ říká prodejkyně Adéla, které už v osm ráno, hodinu po otevření zmizely z pultu čerstvé ovčí sýry, o které byl velký zájem.

Bez ochutnávek je neveselý prodej pro Miroslavu Sommerovou, která nabízí bylinkové sirupy od Radhoště.

„Každý výrobek má svůj příběh. Vždycky jsme dali zákazníkovi ochutnat, popovídali si o něm a to dělalo prodej zajímavým. Takto je to smutné,“ posteskla si trhovkyně.

Některé nařízení jí nejdou do hlavy.

„V každém okýnku se z hospod bez problémů podávají nápoje a my tu nesmíme dát ochutnat sirup. Trhy jsou o setkání, popovídání a koštování. Zboží jen tak si můžete vzít z regálů v supermarketu,“ vyzdvihla pravou atmosféru farmářského trhu Miroslava Sommerová.