„Jde o zákeřné onemocnění, které bývá dlouhou dobu bez závažnějších projevů, nebolí a postupuje plíživě. Základem úspěšné léčby je odhalit onemocnění včas,“ připomněla na počátku srpna mluvčí nemocnice Lenka Plačková s tím, že právě první srpen byl vyhlášen Světovým dnem rakoviny plic.

Podle zdravotníků až osmdesát pět procent pacientů toto závažné onemocnění objeví pozdě, kdy už úspěšná léčba není zpravidla možná.

„Cílem programu je zvýšení záchytu rakoviny plic v časném  stádiu, aby bylo možné nádor operovat a zcela odstranit,“ uvedla lékařka Jaroslava Lanžhotská, primářka oddělení TRN.

Národní park České Švýcarsko po požáru.
Valašské Meziříčí pošle pomoc Českému Švýcarsku, nejprve 20 tisíc

Program se týká kuřáků a bývalých kuřáků ve věku 55 až 74 let, kde je takzvaná kuřácká zátěž vyšší než 20 balíčkoroků. Hodnota vzniká znásobením doby kouření (v letech) a počtu vykouřených krabiček cigaret (denně).

Do programu se zapojili také praktičtí lékaři, kteří by měli rizikové pacienty vytipovat a odesílat k plicnímu vyšetření. Pacienti se však do nemocnice mohou objednat i bez doporučení praktického lékaře, stačí zavolat na telefonní číslo 571 818 648.

„U nás provedeme kompletní funkční vyšetření plic, případně rentgen plic,“ uvedla primářka.

Pokud pacient splní stanovená kritéria a souhlasí se zařazením do programu, lékaři jej odešlou k nízkodávkovému CT hrudníku, které provádí k tomu akreditovaná radiologická pracoviště.

Mezinárodní festival zaměřený na slovenskou lidovou kulturu Jánošíkov dukát ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.
V rožnovském skanzenu ukážou krásu slovenského folkloru

„CT je přesnější, prostý rentgenový snímek nemusí vždy počínající nádor odhalit,“ vysvětlila Lanžhotská. Každý rok onemocní rakovinou plic v České republice přibližně šest a půl tisíce lidí, v devadesáti procentech je příčinou kouření.

Podle statistik je rakovina plic čtvrté nejčastější nádorové onemocnění v Česku, v úmrtnosti zaujímá mezi karcinomy první příčku.

Podle mluvčí Vsetínské nemocnice Lenky Plačkové se v prvním pololetí letošního roku do preventivního programu zapojily čtyři stovky dlouholetých kuřáků a kuřaček z celé České republiky. Jejich průměrný věk byl 63 let. U zhruba pěti procent výsledky ukázaly na riziko nádoru, tedy u dvou desítek. Dalších asi 26 procent mělo výsledek neurčitý a je nutné je podrobně sledovat. Negativní výsledek byl u 69 procent lidí.