Hledal byt, a stal se zahradníkem

K práci zahradníka jej přivedla souhra náhod. „Jsem původně mechanizátor lesní výroby. Před deseti lety jsem sháněl nový byt a přes ochotnické divadlo jsem se seznámil s rodinou kastelánky vizovického zámku. Ta mi nabídla práci i byt,“ vzpomíná na příchod do Vizovic.

Raději jsem četl knihy o přírodě

Přírodu však má rád odmalička, jako malý chtěl pracovat se zvířaty. Podle toho volil i své profesionální zaměření. „Vždycky jsem rád chodil do přírody. I jako dítě jsem místo pohádek četl knížky o přírodě. Chtěl jsem i studovat obor chovatel cizokrajných zvířat, ale to mi nevyšlo. Nakonec jsem se vyučil mechanizátorem lesní výroby a pak už při zaměstnání jsem absolvoval arboristiku v Mělníku,“ přibližuje.

Dnes má na starosti celý zámecký park. Přes letní sezonu je to mimo jiné sečení trávy a stříhání živých plotů, v zimě například údržba stromů. Zúročuje tedy vzdělání, zejména při řezu dřevin. Ale hlavně se řídí citem.

„Na celou zeleň jsme tři. Kolegové se starají hlavně o údržbu prostor v okolí zámku, já bývám převážně v parku. Pečuju o dřeviny, provádím běžnou údržbu. Stále je co dělat a vylepšovat,“ říká dlouhovlasý zahradník.

U každého stromu musím přemýšlet

Ač se někomu mohou zdát jeho povinnosti stereotypní, zahradník to vyvrací. Je prý jedno, zda je leden či srpen. „Každý den je pestrý, a to mě na mém zaměstnání baví nejvíc. K těm nepříjemným povinnostem pak patří třeba sbírání odpadků. Například při zastříhávání stromů je to sice stejná práce, ale každý strom má jiný tvar a musím o řezu přemýšlet a přizpůsobit ho. Nejdůležitější je pro mě mít každý den nebe nad hlavou. Nemohl bych být zavřený třeba v kanceláři,“ zdůrazňuje.

Ujal se nám i třímetrový javor

Zaměstnání zahradníka však přináší i trpká rozhodnutí a nepříjemné stránky. Nejvíce jej rozladí vandalové. „Naopak když mladý člověk odnese smetí do koše, udělá mi i tato drobnost velkou radost. Radostí nás naštěstí při práci potkává víc. Za úspěch třeba považuji přesazení přes tři metry vysokého javoru. Měl být odstraněn, protože rostl na nevhodném místě,“ vypráví s tím, že jim ho bylo opravdu líto. „A přestože jsme jej přesadili bez kořenového balu, krásně se ujal a dnes je z něho zdravý pětimetrový strom,“ dodal.

Dívky prý někdo obtěžoval

Při práci však zažívá i příhody, které s výkonem jeho povolání zrovna nesouvisí. „Loni jsme pracovali nahoře v zahradě, když k nám přiběhlo několik děvčat, že je v parku obtěžuje muž. Tak jsme se tam šli podívat a zahlédli jsme seriózně vypadajícího pána. Jakmile nás ale uviděl, dal se na útěk,“ uvedl příklad.