Daleko větší hrozbou pro plíce místních je hustá doprava. Kvalitu ovzduší negativně ovlivňují také sami Rožnované, kteří v hojné míře doma topí dřevem a uhlím.

S těmito závěry přišel na zasedání rožnovských zastupitelů odborník na imisní a rozptylové studie Jakub Bucek. Jeho zpráva částečně vzala vítr z plachet kritikům, kteří dlouhodobě Dezu za znečištění ovzduší kritizují.

Podstatná část prezentace se dotýkala látky benzo(a)pyren, jejíž imise jsou pravidelně překračovány na území celé republiky. „Hlavně ve městech zatížených automobilovou dopravou. Na Valašsku je to ve Vsetíně, Valašském Meziříčí a Rožnově," informoval Jakub Bucek.

Zelení vidí rudě

Roční průměrný výskyt benzo(a)pyrenu nemá překročit limit jeden nanogram na metr krychlový. Konkrétně v Rožnově je však překračován dvojnásobně. „Ze tří čtvrtin je to ale vlivem průjezdní automobilové dopravy, dalších patnáct až dvacet procent mají na svědomí malé zdroje znečištění spalující zejména dřevo a uhlí," upozornil Jakub Bucek. Zhruba čtrnáct kilometrů vzdálená Deza má podle něj v tomto směru jen minimální podíl. Stejné je to také v případě další škodlivé látky benzenu.

Výhrady vůči studii „zbavující" Dezu viny na špatném ovzduší v Rožnově měl zastupitel František Šulgan (Strana zelených). „V žádném případě nepochybuji o odbornosti pana Bucka. Chtěl bych se jen zeptat, jaké bylo zadání Dezy pro tuto studii?" tázal se František Šulgan.

Narážel na to, že zpráva nijak nezmiňovala další nebezpečnou látku naftalen. „Zatímco výroba benzenu v Deze šla rapidně dolů, výroba naftalenu šla rapidně nahoru," řekl František Šulgan.

Podle něj se naftalen i benzen měly posuzovat dohromady. „Obojí jsou rakovinotvorné látky a látky ovlivňující plodnost," poznamenal Šulgan s tím, že nezbývá než věřit Deze, že zlepšuje svůj stav a do Integrovaného registru znečištění, kam firmy samy hlásí údaje o svých emisích, dodává správná čísla.

Deza do ekologie investovala už 2,6 miliardy korun

Tiskový mluvčí firmy Deza Jaroslav Obermajer poté promítl zastupitelům prezentaci popisující ekologický program společnosti.

„Začal už v devadesátých letech. Jen za posledních šest let jsme investovali do ekologizace provozu 725 milionů korun," uvedl Jaroslav Obermajer. Za posledních deset let pak ekologické investice dosáhly zhruba miliardy a od roku 1993 v součtu přibližně 2,6 miliardy korun.

Co se naftalenu týče, připomněl loňskou rekonstrukci zásobníků této látky v Deze. „Přinese snížení emisí naftalenu o devadesát devět procent," ubezpečil Obermajer.

Do opozičního zastupitele Šulgana se poté pustil Ivo Hanáček (ODS).

„Když pan Šulgan uslyší Deza, tak vidí rudě, nebo lépe řečeno zeleně. A hned Dezu podezřívá, že do registru dává špatná data a že panu Buckovi dala špatné zadání," dodal Ivo Hanáček. Minimalizaci škodlivého vlivu meziříčské chemičky podle něj dostatečně zajišťují platné zákony a předpisy.

Naftalen hubí moly, ohrožení plodnosti prý nehrozí

Všechny zastupitele pak informoval, že naftalen, který je za normálních podmínek v pevném skupenství, používala k hubení molů už jeho babička. „A necítím se, že bych byl ohrožen na plodnosti nebo že bych měl rakovinu," ujistil Ivo Hanáček.

František Šulgan reagoval tím, že jeho kolega Hanáček má zřejmě zatemnění mozku a navíc v Deze pracuje.

Vyčetl mu také tendenci někoho pořád napadat a provokovat.