Takové otázky a mnoho dalších, kladli redaktoři Deníku dětem po celé republice. V minulých dnech bylo v Česku osloveno tisíc čtyři sta dětí ve věku od šesti do patnácti let. Stejně jako v jiných regionech vyplnilo dotazníky celkem dvacet dětí také v bývalém okrese Vsetín. Z dotázaných žáků základních škol nedostávají kapesné od svých rodičů jen čtyři děti. Tři z tohoto počtu navštěvují druhý stupeň.

Padesátikorunu měsíčně na drobné útraty dostávají dvě děti z dvacítky dotázaných a do sto korun sedm. Kapesné kolem pěti set korun měsíčně dostávají pouze dvě děti z dotazovaných respondentů, přičemž jedno z nich navštěvuje první stupeň. Nejvyšší zjištěné kapesné činí tisíc korun. Pravidelně ho ale dostává jen jedno z oslovených dětí. To navštěvuje druhý stupeň základní školy.

Osloveným dětem na Valašsku by nejčastěji stačila pětistovka na měsíc. Pouze ve dvou případech požadovali žáci druhého stupně tisíc korun.
Nejvíce z nich si peníze od rodičů spoří, aby mohli nakoupit dárky pro své blízké. Dále pak utrácejí nejčastěji za kino nebo sportovní aktivity. Pouze jedno dítě uvedlo, že utrácí za jídlo, oblečení nebo mobil.

Podle rodičů v regionu by děti kapesné dostávat měly. „Jistě. Dcera kapesné dostává, samozřejmě přiměřené. Kolik přesně, to určuje manželka,“ svěřil se například Marek Kovář z Hovězí. „Dceři dávám dvě stě korun měsíčně. Učím ji tak hospodařit. Musí s tím vyjít,“ prozradila zase Martina Vašutová ze Vsetína.

Jednoznačně pro kapesné jsou také psychologové. „Obecně můžeme říct, kapesné ano. Samozřejmě, pokud je dítě schopné s penězi hospodařit. Je tady ovšem otázka věku a s tím sopuvísející určení výše kapesného,“ vysvětlila psycholožka vsetínské nemocnice Anna Černohorská.