Hvězdárna sem pozvala žáky základních a středních škol, kteří jsou členy jejího astronomického kroužku, případně s ním kvůli vzdálenějšímu bydlišti spolupracují na dálku.

„Každý dostal za úkol připravit si konferenční příspěvek, který před ostatními přednesl formou krátké prezentace. Měli na to dva týdny,“ říká vedoucí kroužku a odborný pracovník hvězdárny Radek Kraus.

Jeho dcera Libuše si zřídila malou laboratoř v učebně hvězdárny. Ve dvou různých prostředích tady z obilných zrn vypěstovala zelené osení.

„Zkoumala jsem, za jakých podmínek poroste rychleji. Lépe mu svědčí skleník v podobě obráceného akvária, do něhož jsem navíc pouštěla oxid uhličitý,“ popisuje svůj pokus dvanáctiletá dívka, kterou zajímá biologie a nad otázkou růstu rostlin přemýšlí delší dobu.  

Mimo to účastníci semináře se zájmem vyslechli prezentace svých vrstevníků, věnované například Sluneční soustavě, americké kosmické agentuře NASA, osídlování vesmíru nebo významu vody.

„Výběr témat jsme nechali na přednášejících. Chtěli jsme, aby se naučili pracovat s prameny a ze zjištěných informací dokázali vyvodit závěry a seznámit s nimi publikum,“ vysvětluje Kraus, jemuž připadla role mentora, jemně usměrňujícího práci mladých vědců.

Jejich víkendové setkání se neomezilo jen na přednáškový sál. Na programu měli rovněž pozorování večerní oblohy pomocí dalekohledů, pěší výlet spojený s návštěvou Experimentálního ekologického pracoviště na Bílém Kříži a přednášku o největší astronomické laboratoři na světě v chilské poušti Atacama.

Nechybělo ani pásmo zábavných fyzikálních a chemických pokusů s ohněm, který nepálí, a s výrobou vodíku, jímž naplnili malou plechovku, kterou se pokusili vyslat do vesmíru.