Podle starosty Uherského Ostrohu, v jehož katastru se těžební prostor o velikosti 66 hektarů nachází, začala celá záležitost v roce 2006.

„Toto je už třetí pokus firmy Františka Janpílka o získání všech povolení. První dva ztroskotaly na hydrogeologických posudcích, které klasifikovaly těžbu jako velmi rizikovou. Sám žadatel je tenkrát stáhl,“ řekl starosta Vlastimil Petřík.

Třetí žádost dopadla podle něj pro těžaře velmi dobře.

„V roce 2012 jsme měnili územní plán a jsem si naprosto jistý, že toto území v něm není určené pro těžbu. Bohužel za několik dní po schválení tohoto plánu přišla novela stavebního zákona a právní kličkou se žadatel dostal k souhlasnému stanovisku z hlediska územního plánování,“ doplnil Petřík.

Úřady vydaly pravomocné rozhodnutí

V současné době je vydané pravomocné rozhodnutí o určení dobývacího prostoru.

„Vyčerpali jsme veškeré možnosti, proto jsme společně se spolkem Za vodu pro lidi svolali dnešní akci, abychom ukázali, že samosprávy kolem daného místa tuto těžbu nechtějí,“ vysvětlil starosta Uherského Ostrohu.

Předsedkyně spolku Za vodu pro lidi Hana Habartová připomněla, že díky stanovenému dobývacímu prostoru může těžař pokračovat v povolování těžby. „Na nás je, abychom tomu zabránili,“ prohlásila.

Politici neslyší

„Naše občanské sdružení a také šedesát zastupitelstev okolních obcí se vyjádřilo, že těžbu nechce. K tomu se sešlo přes dvanácti tisíc podpisů na dvou peticích proti těžbě. Přesto to na patřičných místech neslyšeli,“ zlobila se Habartová.

Vyjádřila velký dík množstvím lidí, kteří v parný den vyšli z Uherského Ostrohu, Moravského Písku, Veselí nad Moravou a dalších míst a absolvovali až osmikilometrový pochod.

„Takovou účast jsme nečekali. Jsme rádi, že lidem není jedno, co se kolem nich děje. Budeme se soudit, budou se soudit i obce. Budeme vyvolávat občanské nepokoje na podporu našeho stanoviska,“ nastínila.

Protestního pochodu se zúčastnila také ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která pochází z nedalekého Uherského Hradiště. „Nejsem tu za vládu, ale za sebe. Povolit těžbu mi přijde jako naprosté šílenství. Udělám vše pro to, aby se tady štěrkopísek netěžil, aby voda byla nad zlato,“ prohlásila k davu.

Kraj podá vlastní žalobu

Hejtman Jihomoravského kraje Bohumil Šimek má o dalších krocích proti těžbě zcela jasno. „Budeme postupovat úplně jednoduše – podáme žalobu. Všichni dobře víme, že náš kraj je jeden z nejsušších. Spousta obcí je dnes bez vody. Nemůžeme si dovolit, aby tento region o vodu přišel,“ vyjádřil se.

„Proti rozhodnutí úřadů se přidáme svoji vlastní krajskou žalobou, která je dobře připravená. Tento dlouhotrvající spor, který se táhne už čtrnáct let, by se měl ukončit. Jsem optimista, věřím, že soudní rozhodnutí k tomu dopomůže a že vyhrajeme,“ řekl právník a hejtman Šimek.

Ředitel společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín Pavel Koubek označil blízké prameniště, které by mohla těžba ohrozit, jako klíčové. „Zásobuje vodou sto čtyřicet tisíc lidí. Jen od roku 1993 do roku 2015 vydalo sto milionů kubíků vody. To je třetina Lipna a pětkrát Brněnská přehrada,“ přiblížil.

Od té doby dodal zdroj dalších pětadvacet milionů kubíků vody. „Zásobujeme jí Hodonínsko, část Břeclavska a Kroměřížska. To všechno chce náš stát zahodit jenom proto, aby si jeden konkrétní subjekt vydělal neuvěřitelné peníze,“ zlobil se Koubek.

Ministr životního prostředí Richard Brabec se pro média k těžbě štěrkopísku na Ostrožsku vyjádřil už před časem.

„Těžba štěrkopísku v České republice je běžná a pro životní prostředí ani pro vodu není v zásadě nebezpečná. Kolem Uherského Ostrohu jsou s ní letité zkušenosti, štěrkopísek se zde těží desítky let. Na základě těchto zkušeností je možné modelovat směr toku podzemních vod, je možné popsat i situace, kdy zdroj pitné vody je od těžby jen několik stovek metrů. Na jiných lokalitách v ČR je jímací území zdroje pitné vody od těžby dokonce blíž než v případě Uherského Ostrohu a nikdy nedošlo k problémům, či dokonce přímému ohrožení zdroje pitné vody,“ sdělil Brabec.

Jsou tady tři tisíce lidí

Davy lidí dokázaly, že osud „jejich“ prameniště jim není lhostejný.

„To je hovadina začít tady s těžbou. Vždyť je v blízkosti zdroj vody pro víc než sto tisíc lidí. Je pěkné, že se lidi starají, čekal jsem pár stovek účastníků, vypadá to, že tu je tak tři tisíce lidí,“ zhodnotil Filip Sedlář z Veselí nad Moravou.

Jana Hubáčková z Moravského Písku přišla o vlastní studnu u domu. „Nedovedete si představit, co jsme zažívali, než nás připojili na řad vedoucí z tohoto prameniště. Čert vem praní a umývání, ale když nemáte vodu na vaření a pití, je to zlé. Voda je nad zlato, šetříme jí, jak můžeme,“ řekla.

Teď jsou na prameništi u Uherského Ostrohu závislí. „Nevěřím politikům, že by těžba náš zdroj vody nenarušila. Buď by byla zakalená, nebo bychom byli úplně bez ní,“ myslí si obyvatelka Moravského Písku.

Hromadnou podporu vyjádřili hasiči z Ratíškovic. „Je to sprosťárna od politiků. Toto je první velká akce nás lidí, doufám, že náš pot dnes nevytekl nadarmo,“ řekl člen dobrovolného sboru Tomáš Foltýn.

Kolegyně Jana Tomčalová přidala na závěr filozofickou úvahu. „Ministři a páni v Praze si musí uvědomit, že ani dobré víno, které popíjejí z Moravy, by se k nim nedostalo bez vody. Protože i ta bečka se musí umýt vodou. Doufám, že jim to dojde,“ prohlásila.