„Podle našich odborníků bychom dárců potřebovali alespoň ještě jednou tolik,“ říká Klára Conková, manažerka komunikace Českého národního registru dárců dřeně.

Navýšit číslo zapsaných dárců se snaží Zdenka Wasserbauerová, náborářka pro Zlínský kraj. Právě jí se podařilo v září v Uherském Hradišti zapsat na seznam pomyslného 100. tisícího dárce. Práce jí dává smysl života.

„Měli jsme případ mladého klučiny Jakuba z Uherského Brodu. Bylo mu teprve 18 let, když onemocněl. Měl štěstí, našel dárce. Když se jej po čase ptali, co bylo na nemoci nejhorší, víte co odpověděl? Nebyla to léčba, nebo rekonvalescence po transplantaci. Řekl, že nejhorší byly tři měsíce mezi zářím a prosincem, kdy nevěděl, zda se pro něj podaří nalézt vhodného dárce,“ vzpomíná na jeden příběh se šťastným koncem Zdenka Wasserbauerová.

„Co smysluplnějšího můžete dělat, než dát člověku naději na život,“ dodává ke své práci úspěšná náborářka.

Se svými výsledky by v leckteré soukromé firmě patřila mezi špičkové manažery. V roce 2018 proběhlo v České republice 41 transplantací kostní dřeně od českých dárců. Z toho 11 dárců pocházelo ze Zlínského kraje. V minulém roce bylo číslo ještě vyšší. Z 50 transplantací bylo dárců z našeho kraje 14.

Odrazuje neznalost

Jedním z loňských dárců byla například Kateřina Slámová z Kroměříže či Lukáš Ondruch ze Vsetína. Oba oslovila před lety právě Zdenka Wasserbauerová.

„Nechal jsem se tam zapsat před čtyřmi lety asi původně z hecu. Ani jsem moc nepřemýšlel o tom, že bych opravdu někdy mohl pomoci. Ze všech stran člověk poslouchá, že pravděpodobnost je velmi malá,“ říká Lukáš Ondruch.

Ve skutečnosti je totiž šance na shodu opravdu velmi mizivá. Pohybuje se kolem jednoho procenta ze všech dárců. Telefonát, že někdo potřebuje jeho kostní dřeň ho proto zaskočil. Stejně jako Kateřinu Slámovou.

Hned jsem věděla, že do toho půjdu

„Zapsala jsem se do registru a čas plynul. Bylo to už pět let, když zazvonil telefon. Překvapilo mě to. Musela jsem si to v hlavě srovnat. Ale hned jsem věděla, že do toho půjdu,“ vzpomíná Kateřina Slámová.

„Trochu jsem se obávala, ale ten pocit, že můžete někomu zachránit život, někomu pomoci, převáží všechno,“ doplňuje Slámová a nabádá ostatní, aby se i oni připojili do programu.

„Každý zaregistrovaný zvyšuje pravděpodobnost, že se najde vhodný dárce pro nemocného,“ povzbuzuje Slámová.

„Pro lidi je možná takovým strašákem samotný odběr kostní dřeně. Ale to jen proto, že třeba nemají dostatečné informace. Dnes se odebírá kostní dřeň i z krve. To je bez anestezie, ležíte, povídáte si,“ popisuje Kateřina Slámová.

Ona samotná však darovala dřeň z kosti pánevní. „Pro mého pacienta to bylo lepší. Ale poslední slovo má vždy dárce. Když můžete někomu darovat naději na život, je to boží,“ dodala Slámová.

Oproti tomu Lukáš Ondruch daroval dřeň z krve. „Je to sice nepříjemné, ale vydržet se to dá. Lidé, kteří chodí normálně na krev to asi nijak nezaskočí,“ přiblížil svou zkušenost Ondruch.

Poznat obdarovaného?

Ani jeden z nich však neví, komu vlastně pomohli. „Vím jen, že to byla žena. A popravdě si nejsem jist, jestli bych ji chtěl znát. Možná, kdybych věděl, že jsem jí pomohl, tak ano,“ doplnil Ondruch.

Oproti tomu Slámová by o setkání stála. „Mám jen informaci, že se jednalo o cizince. Pokud by chtěl, ráda bych jej poznala,“ uzavřela vyprávění Slámová.

Kdo se může zapsat do registru:

věk 18–35 let

dobrý zdravotní stav

žádné závažné onemocnění v minulosti

bez trvalého užívání léků (nepočítá se antikoncepce a léky na sezónní alergie)

váha vyšší než 50 kg

Počet registrovaných dárců ve světě: 38 142 321

počet registrovaných dárců v ČNRDD: 100 350