Ve Valašském muzeu poprvé využijí metodu termosanace

Na konci září podstoupí historická památka z 18. století sanaci horkým vzduchem neboli takzvanou termosanaci. „Spočívá v tom, že nad radnicí vztyčíme rozměrný stan, do kterého budeme vhánět teplo a stavbu tak ohřívat," popsal ředitel Valašského muzea v přírodě Jindřich Ondruš.

Cílem je za pomoci vzduchu ohřátého až na sto dvacet stupňů Celsia zahubit veškerý dřevokazný hmyz, který ničí dřevěné konstrukce stavby.

„Při pravidelné údržbě opakovaně provádíme postřiky všech objektů dřevěné lidové architektury kvůli napadení dřevokazným hmyzem. Postřiky jsou ale účinné pouze povrchově a nezahubí larvy uvnitř dřevěných trámů," vysvětlil technický náměstek Valašského muzea v přírodě Milan Gesierich.

Další v řadě bude Panská sýpka

Proto vedení muzea ve spolupráci s metodickým centrem pro muzea v přírodě přistoupilo k nové metodě termosanace celé stavby najednou. „Radnice je první objekt ve Valašském muzeu, který budeme touto metodou ošetřovat. Do budoucna bychom ji chtěli ještě na Panské sýpce v Dřevěném městečku," řekl Gesierich.

Termosanace budovy radnice je naplánována na dny 19. až 23. září letošního roku.

„Samozřejmě jsou nutné přípravné práce, například vyklizení sbírkových předmětů. A následně zpětná instalace," upřesnil technický náměstek.

Dodal, že náklady na ošetření dominanty Dřevěného městečka dosáhnou zhruba půl milionu korun.

Termosanaci doporučili pracovníkům skanzenu odborníci z brněnského metodického pracoviště sanace dřeva. Ti zjišťovali napadení památek ve skanzenu dřevokazným hmyzem takzvanou akustickou detekcí vloni v červenci.

Konkrétně se zaměřili na chalupu z Prlova ve Valašské dědině a právě budovu rožnovské radnice v Dřevěném městečku.

Ve druhém případě monitorovali čtyřicet zkušebních míst.

Radnice byla ve skanzenu první
Poschoďová roubená stavba pochází z roku 1770 a je prvním objektem postaveným ve Valašském muzeu v přírodě. Do parku Hájnice (původní název dnešního Městského parku pozn. redakce) byla přenesena z rožnovského náměstí.
S demontáží se začalo již v roce 1924, v plné kráse uvítala hosty Valašského roku v červenci 1925. V roce 2009 prošla kompletní rekonstrukcí.
V první přízemní místnosti je obchod se smíšeným zbožím Barbory Hanákové. Původně stával v severovýchodním rohu rožnovského náměstí. Expozice navozuje představu, jak vypadaly kupecké krámy malého města ve 20. a 30. letech minulého století.
Ve druhé místnosti je stará pošta z přelomu 19. a 20. století. Za povšimnutí zde stojí především starý Morseův telegrafní soubor a telefon. Expozice je živá, přes sezonu tady úřaduje pošťák, který přijímá a odesílá vnitrostátní i mezinárodní psaní.
V síni v přízemí mohou návštěvníka zaujmout takzvané prese hevery na zdvihání chalup.
Vyměňovaly se nejčastěji spodní ztrouchnivělé trámy srubu. Stěna s poškozeným trámem se presy postupně nadzvedla, na zajištění se užilo dřevěných nebo kamenných vložek.
Ve velké místnosti v poschodí radnice se v 18. a 19. století scházela obecní rada a jednou měsíčně tu zasedali všichni rožnovští měšťané. Kdo bez omluvy nepřišel, byl potrestán takzvaným areštem a musel zaplatit pokutu 30 krejcarů.
Svolávání obstarávali v Rožnově poslové, v jiných městech se zvonívalo. V radní místnosti pracoval také obecní písař. Malá místnost se používala jako pomocná kancelář, odbývaly se zde některé právní úkony. Současně sloužila pro ubytování vzácných hostů, jako byl vyšší úředník rakouského správního aparátu nebo odvodní důstojník.zdroj: VMP Rožnov p. R.

Pilořitka. Tesařík.

Co je horkovzdušná sanace?

Sanace dřevěných prvků konstrukcí horkým vzduchem je nedestruktivní způsob vhodný pro ozdravění především historických též roubených staveb typických pro daný kraj.

Princip a technické provedení termosanace

• Termosanace funguje na principu, kdy jsou vlivem dostatečně vysoké teploty napříč celým průřezem dřeva usmrcena veškerá vývojová stadia hmyzu, která se ve dřevě nacházejí (vajíčka, larvy, kukly i dospělí jedinci). Pro úspěšnou likvidaci škůdců je nutné dřevo ohřát na teplotu 55 °C po dobu 60 minut

• Horký vzduch o teplotě 100 až 120 °C generují výkonné mobilní horkovzdušné agregáty. Do sanovaného prostoru je horký vzduch vháněný potrubím zpravidla střešními otvory nebo průniky ve střešním plášti

• Střešní prostor je nutné směrem ven co nejlépe utěsnit, k tomuto účelu se používá ovčí vlna

• Při sanaci velkých objektů bývá interiér rozdělený na menší části pomocí termofólií, které hermeticky uzavírají jednotlivé sekce, aby bylo dosaženo efektivnějšího a rychlejšího ohřevu

• V průběhu termosanace je nutné teplotu ošetřovaných konstrukčních prvků stavby pravidelně měřit a sledovat.

• Termosanaci nelze použít tam, kde není možné zajistit dostatečný přístup horkého vzduchu nebo tam, kde jsou v ošetřovaném prostoru materiály, jež neodolávají vysokým teplotám

• Sanaci není vhodné dělat v zimě kvůli nízkým teplotám venkovního vzduchu a velkému úniku tepla.

• Po horkovzdušné sanaci je třeba dřevo preventivně ošetřit chemicky.