Povodí Moravy, které je investorem celé akce, totiž podle všeho nemá na dokončení bagrování usazenin ze dna nádrže dostatek financí. Těžba by měla být zastavena už do konce tohoto týdne. Kdy se rozjede nanovo je zatím ve hvězdách.

„V současnosti je odtěženo 230 tisíc metrů krychlových sedimentů, tedy množství, které je uvedeno v projektové dokumentaci akce. Na základě výsledků nového zaměření je však na dně nádrže ještě zhruba 65 tisíc metrů krychlových nánosů, které do projektové dokumentace zahrnuty nebyly,“ poznamenala mluvčí Povodí Moravy Veronika Hrdá.

Na jejich vytěžení však podle ní chybí vodohospodářům peníze. „Co bude dál tak nyní řešíme s ministerstvem zemědělství,“ sdělila Hrdá s tím, že další informace se lidé dozvědí až po ukončení těchto jednání.

Podle jednatele Rybářského svazu luhačovického zálesí Františka Mika je ale už teď jasné, že voda v přehradě hned tak nebude. „Povodí potřebuje na dokončení čištění 35 milionů korun, které prostě nemá. Tento týden tak ukončí těžbu. Kdy ji dokončí a začne přehradu konečně zase napouštět je teď věštěním z křišťálové koule,“ krčil rameny Miko, který se prý tyto informace dozvěděl od zástupce Povodí Moravy v úterý na pravidelném kontrolním dni.

Kvůli těžbě sedimentů tak prý luhačovickým rybářům hrozí dokonce zánik. „Máme tři zaměstnance a není je z čeho platit. Neprodávají se povolenky, naši restauraci a bufet u přehrady už dva roky nikdo nechce do pronájmu. Máme jen výdaje a žádné příjmy,“ vysvětluje Miko.

Starostka Pozlovic, v jejichž katastru se vypuštěná přehrada nachází, Olga Tkáčová, se podle vlastních slov naopak snaží na vodohospodáře tlačit, aby těžbu ukončili co nejdříve. „Chceme, aby byly práce na přehradě v době letní turistické sezony přerušeny. Už teď se lidé na hrázi proplétají mezi náklaďáky odvážejícími usazeniny, což je značně nebezpečné. O prázdninách by to bylo ještě mnohem horší,“ domnívá se starostka.

V jejím postoji hraje také výraznou roli zahájení sezony pozlovického koupaliště, které je na programu 1. června. „Když už není voda v přehradě, lidé zajdou alespoň na naše moderní koupaliště. My pak díky tomu získáme alespoň nějaké příjmy do rozpočtu městyse,“ odhaluje Tkáčová.

Pramalou radost z neustálého prodlužování ukončení těžby sedimentů a následného napouštění přehrady mají i hoteliéři v jejím okolí. „Je to katastrofa. Na letní sezónu mám obsazeno z pěti procent, přitom běžně touto bývají pokoje objednány ze sedmdesáti procent,“ zoufá si ředitelka hotelu Adamantino Jarmila Stojová.

Hotel přitom stojí přímo nad přehradou. „Ani se lidem příliš nedivím. Pohled z okna na rozbahněnou jámu opravdu není příliš estetický. Většina jich tak raději jede jinam,“ připouští hoteliérka.

Ani v nedalekém Penzionu U Hráze není situace příliš růžová. „Letos očekáváme strašně málo lidí. Obsazeno budeme mít v létě jen asi z pětiny. A bylo by to ještě horší, kdybychom nebyli tak levní,“ postěžovala si provozovatelka penzionu Olga Hlavenková.

Nepomohou jí prý ani lázeňští hosté. „Ti mají ubytování i stravu zajištěnou. Spoléháme tak spíše na turisty a rodiny s dětmi, ale ti kvůli přehradě bez vody nemají důvod přijet,“ dodala Hlavenková.