Podle předběžného seznamu totiž patří do takzvaného historického majetku vázaného k Arcibiskupství olomouckému a jemu podřízeným farnostem, nadacím, fondům a kapitulám. Jsou tedy předmětem diskutovaných církevních restitucí.

Podle mínění starostů některých valašských obcí majetky původně patřící církvím vesnicím příliš dobrého nepřináší. Spíše cítí úlevu, pokud se jich tento případ netýká či se naopak těší, že jim církevní restituce usnadní práci. „Obce, na jejichž území se nachází bývalý církevní majetek, mají smůlu. Je blokovaný a to brání v rozvoji, v budování cyklostezek či chodníků a podobně," mínil například starosta Branek František Svoboda.

Jeho vesnici se právě podobný osud vyhnul. „Církevní pozemky s největší části spravují Lesy České republiky či Pozemkový fond. I u nás máme takové, jež spravuje například Pozemkový fond, ale v tomto případě se nejedná o takové, které by dříve patřily církvím," vysvětlil starosta.

Špatnou zkušenost s původními církevními pozemky mají v Liptále na Vsetínsku. Kvůli nesouhlasnému stanovisku Pozemkového fondu, který je spravuje, skončil prozatím u ledu plánovaný projekt na využití volného školního pavilonu. Právě u školy se totiž někdejší církevní pozemky nacházejí.

Vedení obce by tak potěšilo, kdyby se podařilo restituce dotáhnout do konce. „Je to pro nás dost podstatné. Pokud by se to vyřešilo, odpadly by i naše problémy s vyřizováním stavebního povolení," mínila starostka Liptálu Věra Dostálová. Jasno v majetkových poměrech by podle ní uvítali také podnikatelé působící v průmyslové zóně v Liptálu. Také ti mají kvůli církevním pozemkům starosti.

Osmnáct různých pozemků, které původně patřily církvím, má ve svém majetku také Rožnov pod Radhoštěm. Celkem jde o více než 15 tisíc čtverečních metrů. „Patnáct z osmnácti pozemků, jichž se týká případné vrácení, by připadlo římskokatolické farnosti. Další tři židovské náboženské obci," informoval mluvčí města Tomáš Gross.

Zčásti jde podle něj o zemědělskou půdu, zčásti o půdu neplodnou a zčásti o pozemky pod místním komunikacemi. Patří sem také původní židovský hřbitov na rožnovských Horních Pasekách. „Zatím o ně nikdo nepožádal. Pozemky nejsou zastavěné, město je nijak nezměnilo," poznamenal Gross.

K Arcibiskupství olomouckému se v okrese Vsetín váže dohromady asi čtyři sta hektarů historického majetku. Tři sta hektarů představuje zemědělská půda, zbylých sto lesy. „Předmětem skutečné restituce bude z celkového majetku jen asi polovina, za zbytek má být vyplácena finanční náhrada. Jaký je tento podíl u konkrétních farností a subjektů však nyní není možné stanovit," uvedl Jiří Gračka, tiskový mluvčí Arcibiskupství olomouckého. Dodal, že seznam ještě není úplný, stále upřesňuje a doplňuje ve spolupráci s farnostmi a dalšími subjekty.

Úplně rozhodnuto ještě není ani o budoucnosti majetku v případě, že jej církve skutečně dostanou zpět. „V prvé řadě je třeba zajistit, aby církev mohla nadále fungovat, tedy zaplatit své zaměstnance a hradit provozní náklady," řekl Jiří Gračka.

Majetek proto chtějí církve využít tak, aby přinášel pravidelný zisk, jednorázový odprodej prý není žádoucí. „Tím se nevylučuje prodej v případech, kdy jiné využití je jen těžko představitelné a nový majitel, například obce, jej využije lépe," poznamenal mluvčí s tím, že záležet bude na konkrétních situacích.

Podle něj se počítá s tím, že pole zůstanou dále v nájmu těm, kteří na nich hospodaří dnes. Stejně tak zůstanou i pracovníci lesů. „Dosadíme jen své lidi, odborníky do vedení. Počítáme též se zřízením společnosti, která se bude o hospodaření starat jménem arcibiskupství i farností," uzavřel Jiří Gračka.

O církevních restitucích již rozhodl parlament. V tomto týdnu je bude projednávat také senát.