Podrobnější informace o osudu této žádosti zatím nemá ani starosta Nového Hrozenkova Pavel Jochec. Na území jeho vesnice se vodní plocha nachází. „Jde o tu část, kterou jsme neopravovali. Až bude rozhodnuto, vyvoláme jednání. Máme ale snahu vyjednat s řádem také odkup zejména těch pozemků, které jsou pod obecními komunikacemi či v zástavbě," pověděl Valašskému deníku Jochec.

Opatství Staré Brno řádu svatého Augustina nejde ale na Horním Vsacku jen o část vodní nádrže. Snaží se získat zpět i desítky hektarů půdy a lesních pozemků nejen v Novém Hrozenkově, ale také Halenkově a Velkých Karlovicích. „Augustiniáni tady historicky vlastnili především lesy. Snad sedmdesát procent všech lesů, o které se nyní stará stát," uvedl Jochec.

Augustiáni se k situaci s navracením majetku příliš vyjadřovat nechtěli. Jejich zástupce Lukáš Evžen Martinec jen Valašskému deníku sdělil, že doposud jim nebyl vrácen ani metr čtvereční. „Jelikož některé sdělovací prostředky o nás opakovaně šíří nepravdivé informace, nemáme zájem se více vyjadřovat," sdělil Martinec.

O navrácení majetku na Vsetínsku se hlásí také Arcibiskupství olomoucké. Celkem chtějí vrátit přibližně 500 hektarů pozemků. Největší část z toho, téměř polovinu, tvoří zemědělská půda v Choryni. „Jde o bývalý majetek chlapeckého semináře v Kroměříži. Zbytek připadá na jednotlivé farnosti. Z toho nejvíce tvoří asi sto hektarů lesa v Kelči a dále zemědělská půda na Kelečsku, Liptálsku, v Horní Bečvě, Polici, ve Velkých Karlovicích či v Zubří. Vyčíslit hodnotu požadovaných pozemků v korunách ovšem nejsme v současné době schopni," vysvětlil tiskový mluvčí Arcibiskupství olomouckého Jiří Gračka.

Podle starosty Kunovic Josefa Haši se jedná především o pastviny. Změna majitele po-dle něj pro vesnici žádný velký dopad nemá. „Podle mých informací již bylo církvi vydáno patnáct hektarů. Možná se v budoucnu k některým z těchto pozemků pokusíme dostat. Sousedí totiž s našimi lesy. Rádi bychom je získali směnou za jiné. Získáme tím lepší přístup k lesům s možností případného rozšíření," uvedl Haša.

Vedoucí odboru restitucí na arcibiskupství Václav Tichý se domnívá, že proces vracení církevního majetku má zpoždění. „Nejmarkantněji se to projevuje zejména u majetku, který by měly vydávat Lesy České republiky," poznamenal.

Celková plocha pozemků na Vsetínsku v již uzavřených nebo připravovaných dohodách přesahuje 30 tisíc hektarů.

„Jako závažný problém vidíme časově náročné získávání dokumentů a listin z různých archivů a archivních fondů. Jednoduché není ani provedení identifikace mezi původním stavem v roce 1948 a dnešní evidencí pozemků v katastru nemovitostí," reagoval na výtky tiskový mluvčí Lesů České republiky Zbyněk Boublík.

Lesy České republiky mají podle něj připraveno k vydání přibližně 97 procent bývalého církevního majetku, o nějž bylo požádáno. „Nyní ještě řešíme závěrečné technicko- -organizační náležitosti. Poté bude definitivně o podaných výzvách rozhodnuto," poznamenal Boublík.