Od nejhrozivějšího takového útoku zítra uplyne deset let. Bylo to 11. září 2001, kdy dvacítka mužů spojených s militantní islámskou organizací al-Kájda unesla čtyři letadla letící na komerčních linkách. Dvě z nich narazila do věží Světového obchodního centra v New Yorku. Třetí letadlo narazilo do Pentagonu, sídla Ministerstva obrany USA ve Washingtonu.

Čtvrté letadlo se zřítilo v neobývané oblasti v Pensylvánii. Zahynuly tisíce lidí.

Tento teroristický útok zcela změnil pohled světa na bezpečnost. Ve velkých městech i malých obcích mají záchranáři vypracovány detailní plány, jak postupovat v podobných extrémních situacích. „Dlouhodobě máme strategii ochrany významných objektů, které by se mohly stát terčem teroristických útoků,“ potvrdil mluvčí hasičského záchranného sboru Zlínského kraje Ivo Mitáček.
Na strategii pracuje speciální tým odborníků. „Je to stále živý materiál. S každou úpravou kterékoliv stavby je třeba aktualizovat i naše postupy,“ přiblížil Mitáček.

Které konkrétní budovy jsou do strategie zahrnuty, záchranáři nezveřejňují. „Je to z pochopitelných taktických důvodů,“ vysvětlil Mitáček.

Podle jeho slov se ale v dnešní době může stát terčem útoku teroristů v podstatě cokoliv. „Mohou to být nádraží, divadla, školy, veřejná prostranství, objekty průmyslového významu nebo třeba kina. To se nedá předpovídat,“ nastínil mluvčí.

Lidé, kteří jsou součástí takzvaného Integrovaného záchranného systému, se proto na řadu možných situací připravují při nejrůznějších cvičeních. „Často měním jejich scénář, místo, kde se odehrávají,“ uvedl Mitáček.

Na výjimečné situace jsou vedle hasičů a dalších záchranářů dobře připraveni také policisté. A nemusí se jednat přímo o teroristický útok. V případě potřeby přesně vědí, na ostrahu kterých budov se musí nejvíce zaměřit. „Máme vytvořený seznam konkrétních objektů. Z taktických důvodů je ale tento seznam neveřejný,“ ujistila vsetínská policejní mluvčí Lenka Javorková.

Podle jejích slov však soupis důležitých budov nevznikl jen kvůli událostem z 11. září 2001. „Je preventivně připraven i pro případ jiných závažných událostí,“ uvedla Javorková.

11. září 2001 porodila syna Ondřeje. O útoku se dozvěděla až pozdě večer

Lhota u Vsetína – Zcela jiné vzpomínky než většině lidí se ve spojení s datem 11. září 2001 vybaví sedmatřicetileté majitelce kavárny ve Vsetíně Petře Vokuličové.

„Čekala jsem tehdy druhé dítě. Ležela jsem v nemocnici a o tom, že se něco děje, jsem neměla ani tušení. V porodnici žádné televize nebyly,“ líčí Vokuličová.

Až později se dozvěděla, že syn se narodil přesně ve chvíli, kdy první letadlo narazilo v New Yorku do Světového obchodního centra.

„V porodnici byla kromě mě jen jedna maminka. K večeru ale dorazily další čtyři. Začaly rodit kvůli stresu z teroristického útoku, nebo tak to aspoň vysvětlovali doktoři,“ vypráví matka dvou dětí. Tehdy poprvé slyšela, co se stalo. „I manžel se to dozvěděl až večer, protože byl celou dobu se mnou v porodnici. Až když šel zapíjet narození syna se známými, všiml si, že jsou všichni zamyšlení a smutní,“ líčí obyvatelka Lhoty u Vsetína.

Manželovi bylo divné, proč se neradují s ním. „Pak to pochopil,“ vysvětluje žena.

Když po návratu z porodnice viděla teroristický útok v televizi, měla pocit, že je to film. Že to nemůže být pravda.

Dlouho jí trvalo, než to pochopila i se všemi důsledky. „To víte, když o tom jen slyšíte, tak si řeknete, je to hrozné, ale jdete dál. Když to však vidíte na vlastní oči, zasáhne vás to,“ říká majitelka kavárny.

Každý z jejího okolí měl podle ní strach z toho, co bude dál. Jak se s tím svět vyrovná. „Netušila jsem, jestli začne další válka a jestli to nějak ovlivní i přímo nás. Situaci nenapomáhalo ani to, že se o tom v televizi a médiích mluvilo stále dokola,“ vzpomíná Vokuličová.

Je to už deset let. „Ale jak se říká, někdo zemře a někdo jiný se narodí. Já mám Ondru a jsem za to velmi šťastná. Jedenácté září mám už navždy spojeno hlavně s ním, v ten den slavíme jeho narozeniny. Letos už desáté,“ uzavírá Vokuličová.

Martin Fojtík