Tradičního setkání Čechů a Slováků na Ztracenci se zúčastnilo letos přes dvě stovky lidí. „Vitaj! To som rád, že sme sa po roku znova stretli," volal na svého kamaráda jeden ze slovenských účastníků. „To je moc dobře, že se opět setkáváme," dostalo se mu odpovědi.

Nejpočetnější skupinu 
z české strany tvořily Huslenčané. „Já se pochodu na Ztracenec zúčastňuji pravidelně již několik let," vyznal se Jan Mikulenka.

Ke kamennému monumentu na Ztracenci se však památce padlých přišli poklonit i lidé z větší dálky. Dokonce z Prahy. „Jsem tu už počtvrté. Vždy se těším na setkání s přáteli. Ale jsem si vědom i morální povinnosti vzdát hold těm, kteří padli za naši svobodu. Neměli bychom a nesmíme na ně zapomínat," myslí si Vlastimil Špalek z Halenkova, který už devatenáct let žije a pracuje v hlavním městě.

Po sedmi letech se na Ztracenci objevila Veronika Kučerová z Prahy. „Když jsem tu byla poprvé, akce na mě svou atmosférou udělala dojem. Ráda jsem přijela znovu," řekla žena, která se intenzivně věnuje maratonskému běhu.

K tradičním a letos i k nejstarším účastníkům setkání Čechů a Slováků patřil Dušan Anděl ze Vsetína. „Přijel jsem na kole avpojedu tak i zpátky. Tady na Ztracenci se spolu se svými nejbližšími pokloním také památce svého rodinného příslušníka, který rovněž k obětem války patří," pověděl s pohnutkou v hlase.

Pietního aktu se zúčastnily i osobnosti veřejného a politického života z obou stran hranice. „Zvlášť v dnešní pohnuté době na východ od našich hranic je nutné si vše, co s druhou světovou válkou souviselo, připomínat. Pravidelným setkáváním navíc deklarujeme sounáležitost obou našich národů," řekl Valašskému deníku primátor povážské Bystrice Karol Janas.

K jeho slovům se za vsetínskou organizaci bojovníků za svobodu přidala Blanka Andělová. „Valašsko, stejně jako obyvatelé na druhé straně Javorníků, byli válkou silně poznamenáni. Nesmíme na jejich utrpení a oběti zapomenout," poznamenala.