Masky v životní velikosti včetně doplňků – čertovských zvonců čili křapálů, vidlí, řetězů a pytlů vítají místní, ale i návštěvníky z dalekého okolí.

„Místní to znají, ale jezdí sem lidi, co nejsou odsud a zajímá je historie. Nejvíce se podivují, že mezi našimi maskami nechodí v průvodu anděl,“ přiblížila spoluautorka výstavy a vedoucí informačního centra v Horní Lidči Lucie Manová.

Prozradila, že naposledy tu mikulášská expozice byla před dvěma lety. Protože vloni lidem chyběla a byl o ni zájem, rozhodli se ve vesnici, že ji letos obnoví. Archaické masky, které se dědí z generace na generaci, zapůjčili obchůzkáři z Horní Lidče, Lidečka, Valašské Polanky, Valašské Senice, Francovy Lhoty a Střelné.

„Výjimečnost výstavy je v tom, že si mohou návštěvníci porovnat masky jednotlivých vesnic a jejich odlišnosti,“ doplnila Manová.

Zajímavá expozice už vešla do podvědomí.

„Masky si chodí prohlížet většinou rodiny s dětmi. Často se k nám objednávají celé třídy ze škol i mateřinek. Přece jen se blíží svátek Mikuláše, především děti se na něj těší a tady už chodí masky okukovat,“ prozradila další pracovnice centra Ludmila Psotová s tím, že na malé zájemce čekají kromě výstavy také tvořivé dílny.

Mikulášské obchůzky na Valašsku se podle etnologů řadí mezi jedinečné představení staré až dvě stě let. V Evropě nemá obdoby.

Každá vesnice má svou specifickou masku, ale na Hornolidečsku uvidíte všude Mikuláše, smrtku, koníka a samozřejmě čerty. Dostat do výstavní síně a naaranžovat některé čertovské masky dalo fušku.

„Kdyby nám nepomohl manžel, neměly bychom šanci. Některé ty huňaté obleky bychom ani neuzvedly. Jen zvonce k jednomu čertovi váží přes třicet kilo,“ uzavřely svorně aranžérky výstavy a pracovnice informačního centra v Horní Lidči.