S příchodem teplého a suchého počasí začala tisíce lidí trápit pylová zrníčka z květeny. Aktuálně vlhké počasí je pro ně vysvobozením. Brzy však v plné síle udeří travní alergeny.

„Je to hrůza. Oči mám v jednom ohni, kapesník takřka neodložím a nemůžu se pořádně nadechnout. Ještě že je aspoň pod mrakem a občas zaprší,“ stěžuje si na problémy například Lucie Koňaříková ze Vsetína. Jako jedna z tisíců pacientů navštěvuje ordinace tamních alergologů.

„Máme strašný nárůst pacientů. Ale o celkovém počtu se neodvažuji spekulovat. Denně přichází spousta nových lidí, z toho hodně dětí. Pylová sezona je teprve na začátku,“ uvedl k současné situaci alergolog Zdeněk Blažek, který ordinuje během týdne ve všech valašských metropolích: v Rožnově, Vsetíně i Valašském Meziříčí.

V současnosti jsou nejagresivnější alergeny pyly břízy anebo lísky. S postupujícím počasím se podle slov Blažka musejí alergici připravit na travní obtíže.

Lidé každoročně na svou alergii, která se s jarem probouzí, nemyslí a do ordinací chodí na poslední chvíli. „Zavolají a chtějí přijít nejlépe hned, případně zítra. Na první vyšetření máme volno až v srpnu,“ ilustrovala dopady lékařka alergologické a imunologické ambulance Ivana Křupková ze Vsetína. V ordinaci zůstává kvůli pacientům ještě dvě hodiny po šestihodinové pracovní době. Denně přijme padesát pacientů. Aktuálně eviduje asi jedenáct a půl tisíce pacientů.

Velkou roli hraje životní prostředí

Velké množství pacientů s potížemi se u ní objeví vůbec poprvé. Alergie mohou postihnout lidi v kterémkoli věku. „Klidně se mohou příznaky projevit i v sedmdesáti letech,“vysvětlila lékařka. Na vině jsou genetické předpoklady. „Svou roli hraje špatné životní prostředí či užívání antibiotik od dětského věku, které přimějí organismus reagovat na alergeny,“ vylíčila směs spouštěčů lékařka.

Částečně vyléčit nebo alespoň zmírnit projevy alergie na pyly v ovzduší je možné několika způsoby. Nutné je užívat předepsané léky, jako například oční kapky nebo nosní spreje. U těžších případů je možné nasadit preventivní vakcinaci. Pomáhá omezit pohyb v přírodě nebo si po příchodu domů opláchnout oči studenou vodou.

Podle odhadů odborníků komplikuje toto onemocnění život přibližně třiceti procentům populace a situace se zhoršuje. Deset procent lidí má astma, které neléčí vůbec.

Pyly zaujímají společně s roztoči první příčku mezi alergeny. Z tohoto důvodu se už téměř nevysazují břízy ve městech, které jsou nejvýraznějším strůjcem problémů. Zdeněk Valchář z oddělení ochrany přírody vsetínského městského úřadu si myslí, že „prokletí“ břízy má čistě mediální charakter.

„Všechny pyly dráždí. Břízu jsme nevysadili několik let,“ uzavřel.