Rodina Křižanů areál nabídla k prodeji. Vedení města se proto rozhodlo využít předkupního práva. K dispozici má však pouze omezené finanční možnosti. Zákon neumožňuje zaplatit více, než stanovuje znalecký posudek. Podle něj může v tomto případě radnice majitelům pily zaplatit maximálně 550 korun za metr čtvereční. Za požadovaných 10 tisíc metrů čtverečních dá tedy Meziříčí Křižanům nanejvýš pět a půl milionu korun.

Zda vlastníci areálu na možnosti města přistoupí, se ale neví. Oficiální stanovisko rodiny majitelů areálu radnice zatím nemá. Mezi obyvateli města se však šíří zvěsti, že dědicové chtějí až dva tisíce korun za metr čtvereční.

Majitele Pily Křižan na Nádražní ulici ve Valašském Meziříčí zastupuje v právních otázkách pražská advokátní kancelář Pavla Ondry. „Nebudu se k této záležitosti vyjadřovat. Jsem vázán mlčenlivostí," reagoval Pavel Ondra na dotaz Valašského deníku.

Ve stejném duchu se k problému vyjádřil také správce areálu Pila Křižan Karel Prokeš. „Nebudu to komentovat," řekl.

Sdílnější je v tomto směru Martin Bartůněk, který dědice zastupuje v obchodních záležitostech. „Rodina Křižanových byla značně poškozena mimo jiné i vyvlastněním svého majetku komunistickým režimem. Zcela zdevastovaný areál pily se jí nakonec podařilo získat zpět. Nyní se bojíme, že by se vše mělo znovu opakovat. Město rodinu vystavuje de facto novému vyvlastnění. Radnice totiž nutí vlastníky prodat pozemky za jejich čtvrtinovou cenu. Nerozumíme tlaku ze strany radnice ani smyslu vynakládat veřejné prostředky, když ve městě již jedno autobusové nádraží existuje. Věříme, že se podaří najít pro obě strany přijatelné řešení. Pokud ne, jsme připraveni o náš majetek znovu bojovat všemi dostupnými prostředky," napsal redakci Valašského deníku Martin Bartůněk.

Městský úřad ve Valašském Meziříčí se ale takovému vyjádření brání. „Rozumíme tomu, že jde o citlivou záležitost. Na druhou stranu město v minulosti vyšlo rodině Křižanových ohledně areálu Pily Křižan v mnohém vstříc," vyjádřil se valašskomeziříčský místostarosta Josef Vrátník.

Mimo jiné také v tom, že plocha areálu byla přeměněna z průmyslové zóny na zónu se smíšeným využitím. Tím došlo podle radnice k výraznému navýšení tržní ceny pozemku. „Umožnili jsme tak v místě stavět ne třípodlažní, ale pětipodlažní obytné domy. Vzniknout tu mohou i různé objekty obchodu a služeb až do tří tisíc metrů čtverečních. Také plochu uvažovaného autobusového nádraží jsme posunuli tak, aby nedošlo k narušení celistvosti obchodní a obytné zóny," poznamenal Josef Vrátník.

Město se v případě rodiny Křižanových postaralo také o morální satisfakci. Jiří Křižan se stal držitelem Ceny města za rok 2009 za celoživotní dílo a propagaci města Valašské Meziříčí.

Jednou z představ valašskomeziříčské radnice je přeměnit odkoupenou plochu Pily Křižan na autobusové nádraží. „Plány ukazují na možnost vybudovat tu společný dopravní terminál s vlakovým nádražím. Stávající autobusové pak poslouží jen vybraným spojům. Například dálkovým," vyjádřil se valašskomeziříčský místostarosta Josef Vrátník.

Křižanova pila je pro obyvatele města pojem. „Zaslouží si důstojnější využití, než je tomu doposud. Záměry radnice se mi zamlouvají. Do jednání mezi radnicí a dědici ale nevidím. Zřejmě je to o nalezení oboustranně výhodného kompromisu," vyjádřil se Meziříčan Zdeněk Ferák.