Na místě původní renesanční tvrze byl v průběhu druhé poloviny 17. století postaven zámek ve stylu raného baroka. Během 18. a 19. století byl zámek přestavěn do klasicistního stylu a na začátku 20. století bylo přistavěno druhé patro. Po znárodnění a zabavení majetku zámek slouží potřebám obce. V současnosti se tam nachází obecní úřad. K zámku patří také přilehlý zámecký park a barokní sýpka.

Jako snad ke každému panskému sídlu, se několik příběhů a pověstí váže i k březolupskému zámku.

V knize Muž, který viděl démona o nich píše Jiří Jilík.

Nikdy by na zámku nespal

„První schod. Na něm se pasoval hrabě s čertem. Čert se v zápase opřel o zeď a zanechal na ní otisk černé dlaně. A šmouhu na onom schodu. Otisk čertova kopyta a pazouru prý nebylo možné se zbavit. Objevoval se na stejném místě po celá staletí a děsil panstvo i služebnictvo. I hosté se začali zámku vyhýbat. Až kdosi připomněl, že na čerta nejlépe platí svěcená voda.

Proto nechalo panstvo zřídit v prvním patře v rohové světnici zámeckou kapli s oltářem v kruhovém výklenku. Od chvíle, kdy ji kněz vysvětil, byl čertovským rejdům konec,“ píše Jiří Jilík v knize.

Malíř Pavel Trucla, jenž má v zámku ateliér tvrdí, že by na zámku nikdy nespal.

„V noci tady někdy bývá podivné ticho. Jiné, než je běžný noční klid. Absolutní ticho. Ticho dohromady s prázdnem. Docela by se dalo říci mrtvé ticho. A přesto máte dojem, cítíte, že tady nejste sám. Že blízko vás, někde v prostoru, nad vámi, za vámi, kolem vás vibruje nějaká neviditelná síla nebo energie.“ Tolik tedy malíř Pavel Trucla.

A co na to kronikář a místostarosta Březolup Radek Berecka?

„Já osobně ty pověsti kolem zámku samozřejmě vnímám. Koneckonců každý hrad a zámek si s sebou nese svoje pověsti i tajemno. Mě však více zajímá historie středověkých objektů, zdokumentovaná a zapsaná do kronik a starých listin,“ řekl Deníku Radek Berecka.

Ten, co se novodobé historie zámku týká, uvádí, že v době světové války v letech 1914-18 byl zámek využíván jako ozdravovna.

Poté jej v roce 1947 odkoupil Místní národní výbor Březolupy a využíval ho postupně pro různé účely. Byly tam přesunuty kanceláře MNV, zřízeny byty pro zaměstnance, mateřská škola, při přestavbě základní školy pak byla část využívána jako učebny.

Zámek dnes slouží obci 

V nedávno minulé době podle Berecky nebyla péče o památky prioritou, a proto chátralo nejen vnitřní vybavení, ale i fasáda. Obec Březolupy po roce 1989 se o svůj majetek již starala lépe, ale samozřejmě v mezích svých možností.

Nejdříve byla opravena fasáda a střecha zámku.

Poté byly roku 2004 restaurovány oba alianční znaky, ostění dveří i schodiště z rozpočtu obce. Na závěr v roce 2018 s využitím dotací vyměněna okna a zatepleny stropy a ve stejném roce z vlastních prostředků provedena rekonstrukce nádvoří zámku.

„V současnosti prostory zámku využívají některé místní spolky, například se tam nachází půjčovna krojů Tanečního souboru Botík, klubovnu tam má letecko-modelářský klub, část zámku je pronajata soukromé firmě, část akademickému malíři Pavlu Truclovi, který tam má ateliér. Jinak se uvnitř nacházejí kanceláře obecního úřadu, obřadní síň, sklady a archiv,“ poznamenal místostarosta.

Březolupský zámek
Kde stojí: Uprostřed vesnice Březolupy
GPS lokace: 49.1211100N, 17.5844500E
Kdy a kým byl postaven: Ve druhé polovině 17. století Františkem Horeckým z Horky
Kdy a jakou zažila největší slávu: v 18 a 19. století
Kdy chátral: ve 20. století do jeho 90. let