Závažnost tohoto symbolu bídy i krásy, co bodá, ve výtvarném umění Valašska vedla k výběru obrazu Kytice bodláků od Aloise Schneiderky (1896-1958) jako díla, které reprezentuje novou expozici vsetínského muzea s názvem Lidové Valašsko v regionálním výtvarném umění. Expozice je věnována venkovskému žánru a reflexi valašské lidové kultury v tvorbě výtvarných umělců spojených svou tvorbou, životem nebo působením se zdejším krajem. Vystavená díla ztvárňují tradiční venkovské prostředí s jeho rázovitou architekturou, lidovými typy, hospodářstvím, zvyky a obyčeji. Jsou také inspirována lidovou slovesností, pověstmi, folklórem nebo výtvarným a uměleckořemeslným projevem lidových tvůrců. Exponáty svým námětem a v některých případech i formou nebo zvolenou technikou náleží k příkladům valašského folklorismu v českém výtvarném umění 20. století. Ohlasy lidové kultury ve výtvarné tvorbě spjaté s Valašskem mají už dokonce přes 120 let trvající, umělecky bohatou tradici.

Význačný, zcestovalý malíř a scénograf Alois Schneiderka se v závěru 30. let minulého století usadil na Soláni. Od poloviny 40. let 20. století vsazoval do svých obrazů drobnou figurální stafáž a vedle krajinářských výjevů tak zpodobňoval scény z venkovského života. Jeho záměrem bylo zachytit „valašského člověka v jeho úmorné práci, radostech i žalostech, v drobných neplechách a taškařině, v jeho smyslovém a smyslném pojetí života". Dobovou výtvarnou kritikou byl označen za moravského Breughela. Současníkům mohou milé, dobrosrdečné, červenolící postavičky venkovských prosťáčků z jeho obrazů připomínat např. i figurky z dílny Jiřího Trnky.

Autor: Olga Mehešová, historik umění MRV, Vsetín