Obyvatelům Kelče se neutěšený stav historické stavby nelíbí. „Je to ostuda města. Chápu, že peněz není nazbyt. Ale něco se stavbou udělat musí. Třeba objekt nabídnout ke skladování nějaké firmě, která by přitom pomohla stavbu uvést do normálního stavu," řekla Valašskému deníku obyvatelka města, která se představila jako Renata Havranová.

Radnice v Kelči je si situace vědoma. Hledá možnosti, jak zajistit financování opravy stavby. Ale také způsoby využití po rekonstrukci. „To je ten nejzásadnější problém," poznamenal starosta Kelče Karel David.

Město s přibližně dvěma tisíci obyvateli má 16 obecních budov. V mnohem lepším technickém stavu. Tamní prostory vhodné pro spolkovou činnost a volnočasové aktivity lidé využívají podle starosty z osmdesáti procent.

Mezi obecní stavby patří také kino. „To jsme ale museli s ohledem na nezájem před dvěma lety zavřít. Dodnes se nám nepodařilo zájemce o provozování nějaké smysluplné činnosti v budově najít. Dům zeje prázdnotou. Obávám se, že se sýpkou by to dopadlo stejně," řekl Valašskému deníku starosta města.

Před čtyřmi lety se o sýpku zajímala obecně prospěšná společnost Minerva z Valašského Meziříčí. Pomáhá lidem v nepříznivé životní situaci. Zamýšlela tady zprovoznit muzeum, informační centrum a interaktivní výstavu o životě nevidomých. „K dohodě s městem tehdy nedošlo. Celá záležitost se postupně z programu dne vytratila. Není ale vyloučeno, že jednou se k tomu vrátíme," informovala spoluzakladatelka společnosti Zdislava Odstrčilová.

Mezi obyvateli města panují také názory, že nejjednodušší by bylo sýpku zbourat. To se nelíbí především památkářům. Mohutná stavba, která je pozůstatkem bývalého hospodářského dvora, totiž leží v městské památkové zóně.

Navíc od roku 2004 je kulturní památkou. „Sýpce to zajišťuje, že se bourat nesmí. Jedině, kdyby byla ze seznamu vyškrtnuta. To ale pravděpodobné není. Město má ze zákona povinnost se o ni starat, ne ji bourat," vyjádřil se referent památkové péče valašskomeziříčské radnice Petr Zajíc.

Podle něj by objektu v současnosti pomohla alespoň oprava střechy. To přijde na zhruba tři miliony korun. „Stavbě by to velmi pomohlo," dodal referent.

Cena za celkovou rekonstrukci sýpky se pak podle odborníků na rekonstrukce historických staveb vyšplhá na desítky milionů.

Sýpka postavená v druhé polovině 18. století už původnímu účelu dlouho neslouží. Před zhruba třiceti lety v ní zemědělci skladovali průmyslová hnojiva. Chemikálie vážně poškodily výdřevu v přízemí.

Památkový ústav zařadil sýpku v Kelči na seznam nejvíce ohrožených památek v naší zemi. Na Vsetínsku sem patří ještě zámky v Brankách a Loučce. „Bylo by škoda nechat sýpku napospas osudu. Stojí na nejvyšším místě historické zástavby, tvoří neodmyslitelnou součást siluety města," připomíná památkář Petr Zajíc.