Kdykoliv v minulosti padl nápad na zavedení povinných pokladen v obchodech, byl kolem toho obrovský humbuk. Až Sobotkova vláda byla ta, která povinné pokladny (jejich modernější verzi – elektronickou evidenci tržeb přes internet) dokázala prosadit a uvést v život.

Vůbec první, kdo Andreji Babišovi myšlenku zavést EET vnukl, byl Zdeněk Honek, majitel cestovní kanceláře Vítkovice Tours.

Systém poznal v Chorvatsku, kam jeho kancelář pořádá zájezdy. Babiš, který se takto rád nechával „inspirovat", přijal myšlenku za vlastní a balkánský systém začal přepisovat do českých reálií.

Už když se zákon o EET chystal, budil velké vášně. A soudě podle výsledku Panelu Deníku, tento stav trvá. Regionální osobnosti jsou v pohledu na EET a „sesterský" systém kontrolních hlášení rozděleny skoro přesně napůl.

Podle 50,4 % panelistů Deníku z celé ČR zavedení EET a kontrolních hlášení již pomohlo omezit daňové úniky. O opaku je přesvědčeno 49,4 procenta respondentů. Na tuto otázku odpovídalo 714 lidí.

„Kdo nešidil, teď nenadává," tvrdí podnikatelka

Zlínsko – Když před lety začal Pavel Gurský ve Zlíně podnikat v oboru se železářstvím, netušil, že toho jednou

zalituje. A to kvůli nedávnému zavedení EET. Způsob, kdy jsou údaje o každé transakci obchodníka posílány na státní správu, mu zvedá tlak.

„EET mě nebaví, jenom stojí peníze. Je to k ničemu. Co vymyslel pan Babiš, to mě nebaví," řekl Deníku rozhořčeně majitel prodejny Železářství, které se nachází v centru Zlína. S EET je spojeno i kontrolní hlášení k DPH, podnikatelé musí průběžně podávat přehled vystavených a přijatých faktur za dané období.

„Znamená to pro nás vyšší náklady na vedení účetnictví a další finanční služby souvisejícís evidencí. Účetní si za to samozřejmě musí vzít peníze.

Vůbec se mi to nelíbí. Nahrazuje to úředníky, kteří to měli dělat sami. Tak to děláme my," dodal.

Nadšení nesdílí ani Šárka Válková, pracovnice malého obchůdku s punčochovým zbožím ve Zlíně. Vadí jí hlavně vydávání účtenek na sebemenší nákup.

„Z mého pohledu to přináší hlavně zbytečné papírování. Nikdo nechce účtenky za ponožky. Je to zbytečně moc papíru, co se akorát vyhazuje," konstatovala.

Naopak Jarmila Suidová, provozovatelka cukrárny a kavárny ve Zlatém jablku, EET vítá. Žádné potíže a zbytečnou práci jí nepůsobí. Spíše naopak.

„Šli jsme díky němu z 21 % na 15. Odvody jsem dělala měsíčně předtím, dělám je i nyní. Kdo nešidil, teď nenadává," myslí si. (jk)

EET v trafikách je nesmysl, zlobí se majitelka stánků

Valašsko - Zavedení elektronické evidence tržeb (EET) stále rozděluje českou společnost na dva nesmiřitelné tábory. Shodnout se v názoru na opatření, pod kterým je jako duchovní otec podepsán především ministr financí Andrej Babiš, se ostatně nemohou ani osobnosti z Valašska, které Deník oslovil v tradiční anketě.

A platí to také o respondentech Panelu Deníku, které jsme oslovili napříč republikou. Podle 50,4 % panelistů totiž zavedení EET a kontrolních hlášení už nyní pomohlo omezit daňové úniky.

Ovšem o pravém opaku je přesvědčeno plných 49,4 procenta respondentů. Celkem Deníku na tuto otázku odpovídalo 714 lidí.

Zavedení EET se viditelným způsobem projevilo v restauracích.

„Na vydávání účtenek byť za jedno pivo už jsem si zvykla, i když je to pořád spíš na obtíž. A to samé si myslí i zákazníci. Když jim účtenku donesu, většinou si ji ani nevezmou a nechají mi ji ležet na stole," líčí svou zkušenost servírka Katka Poláchová.

EET působí problémy i majitelce dvou trafik ve Vsetíně Šárce Březíkové. Nelíbí se jí nákladnost, zdržování při prodeji i stále přetrvávající technické problémy.

„Ani po dvou měsících se nevyhneme řešení problémů s funkčností. Kasy každou chvíli nefungují, máme problémy se signálem a nemůžeme načíst data," zlobí se Březíková.

Následná potíž přichází při komunikaci se servisem, na který mají společnosti čtyřiadvacet hodin, což je pro provoz trafik dlouhá doba.

Majitelé stánků se zamýšlí nad nesmyslností zavedení EET právě do trafik.

„Máme přes devadesát procent zboží s čárovými kódy, na kterých je cena určená, nedá se s ní kalkulovat. Tento systém je pro nás naprosto zbytečný," vysvětlila Březíková.

Pozastavila se i nad zdržováním při prodeji. Dřívější systém prodeje z ruky do ruky nebyl důvodem k tvoření fronty.

„Teď je to šílené, zdržuje to. Než to naťukám a pak z povinnosti vydám doklad, který po mně nakonec zákazníci hodí zpět," popsala dnešní obchodování Březíková.

V neposlední řadě je celá věc nákladná. Kromě jednorázové investice, která spočívala v zakoupení dvou pokladen, platí měsíčně dvanáct set korun za připojení.

„K tomu je třeba připočítat náklady za účtenky. Za dva měsíce spotřebujeme ve dvou trafikách pásky skoro za tisícovku," vypočítala Šárka Březíková.

Pomohla EET nebo ne? Ani panelisté z Kroměřížska se neshodují

Kroměřížsko - Bylo to před pár týdny velké politické téma – a zavedení elektronické evidence tržeb vlastně dodnes rozděluje českou společnost na dva nesmiřitelné tábory.

Shodnout se v názoru na opatření, pod kterým je jako duchovní otec podepsán především ministr financí Andrej Babiš, se ostatně nemohou ani osobnosti z kroměřížského regionu, které Deník oslovil v tradiční anketě.

A platí to také o respondentech Panelu Deníku, které jsme oslovili napříč republikou. Podle 50,4 % panelistů totiž zavedení EET a kontrolních hlášení už nyní pomohlo omezit daňové úniky. jenže – o pravém opaku je přesvědčeno plných 49,4 procenta respondentů. Celkem Deníku na tuto otázku odpovídalo 714 lidí.

A jak se k ní postavily známé tváře z Kroměřížska? Například ředitelka Domu kzltury v Kroměříži a minulá starostka města Daniela Hebnarová je přesvědčena, že zavedení EET alespoň prozatím ničemu nepomohlo.

„Zatím je na jasné stanovisko v tomto ohledu brzy, ale nezdá se, že by zvýšený výběr DPH nebo ostatních daní převýšil náklady státu a podnikatelů spojené se zavedením EET," míní.

Oproti tomu kastelán kroměřížského zámku a zahrad Martin Krčma přínos EET vidí. „Malé ryby se alespoň víc nadřou," zhodnotil lakonicky zavedení elektronické evidence tržeb.

Ani ostatní respondenti Panelu Deníku z Kroměřížska ovšem nemají na zavedení elektronické evidence tržeb zdaleka jednotný názor.

„Poctivým to zkomplikovalo podnikání, nepoctiví si cestu zase najdou. Tolik naznačuje praxe," krčí rameny například ředitel Muzea Kroměřížska Jiří Stránský a jedním dechem ovšem hned dodává: „Kéž by to tak nebylo…" Šéfka Knihovny Kroměřížska Šárka Kašpárková zase upozorňuje na jistou nejednotnost i případě nového opatření.

„Restaurace pod příspěvkovou organizací EET zavádět nemusejí, zatímco soukromník musí. Je to systémové?" ptá se.

A jistou obojakost nového zákona vnímá také ředitelka Střediska volného času TyMy v Holešově Jarmila Vaclachová.

„Je to sice byrokratická zátěž a pro malé živnostníky i finančně náročná věc, ale v případě větších firem si myslím, že je to užitečné," řekla Deníku. Hlavní argument odpůrců EET pak za všechny trefně shrnul šéf kroměřížských sportovišť Karel Holík.

„Pokud je snahou šidit, nezastaví to ani EET. Měli bychom omezovat velké úniky korporací a nadnárodních firem. To se ovšem nehodí hlavnímu strůjci EET," dodal pro Deník.

Vybrané peníze z EET by se měly vrátit zpět lidem

Slovácko – „Elektronická evidence tržeb se měla zavést dávno," myslí si hradišťská podnikatelka, která provozuje tři obchody a jejíž jméno má redakce k dispozici. Zavedla by ji plošně bez výjimek, aby byla dána nějaká kontrola.

Na celém systému ale i ona vidí své mouchy. Největší problémy jí dělá v tom, že celý systém padá. „Třeba před Velikonocemi, když je více zákazníků celý systém spadl a nešlo tím pádem platit kartou. Lidé často nemají hotovost, tak si zboží nevezmou," povzdechla si žena s přibližně třiceti lety praxe v podnikání. Dodala, že se bojí náporu například před Vánocemi. Není odpůrcem zavedení EET, neměla s tím spojené ani žádné pro sebe velké investice. Pokladny stály okolo patnácti tisíc a program do počítače asi dva a půl tisíce.

Chápe ale, že pro menší obchodníky je EET problém. „Vím o několika, kteří dávali svým zaměstnancům něco bokem, aby jim přilepšili, To už dnes nejde a zaměstnanci jsou nespokojení," popisuje jeden z příkladů, kde EET „uškodilo".

Obecně ale vidí problém především někde jinde. Bojí se totiž toho, že vybrané peníze se nevrátí zpět k lidem a do regionů, odkud pochází.
„Doufám, že peníze 'nesežere' vláda," zdůrazňuje podnikatelka. Podle jejích slov by se měly vrátit zpět lidem například v podobě sníženého DPH na potraviny. Pokud se totiž vybere více peněz, jak často říká ministr financí, a nevrátí se lidem, je celý systém podle ní zbytečný. (bm)

Pomohlo zavedení EET a kontrolního hlášení DPH omezit daňové úniky?

INDEX Deníku50%
Podle 50,4 % panelistů Deníku z celé ČR zavedení EET a kontrolních hlášení již pomohlo omezit daňové úniky. O opaku je přesvědčeno 49,4 procenta respondentů. Na tuto otázku odpovídalo 714 lidí.

Odpovědi panelistů z Valašska

Soňa Zelíková, 46 let, Vsetín, vedoucí občanské poradny
NE. Je však velmi krátká doba na vyhodnocování dopadů. V každém případě se domnívám, že je systém především pro drobné podnikatele náročný. Hodně mě zajímá, jak bude EET fungovat u řemeslníků.

Milan Mareček, 60 let, jednatel Spolku pro zachování Valašských tradic
ANO. Pomohlo začít vytvářet rovnováhu konkurenčního prostředí mezi podnikateli a podnikavci, živnostníky a firmami s právní subjektivitou.

Helena Gajdušková, 59 let, Vsetín, ředitelka Masarykovy veřejné knihovny
NE. Nelíbí se mi zavedení EET, měli by být více podporováni drobní a střední podnikatelé. Stále se o tom jen mluví. Měla by se zlepšit vymahatelnost práva – některé procesy trvají roky a nikdo se tím netrápí. Naopak drobní dlužníci by neměli být ožebračováni – tady by měl stát jasně pomoci a znemožnit lichvu.

Petra Dvořáková, 35 let, Zlín, ředitelka Domu kultury Vsetín
Ano i NE. Myslím, že mnohým živnostníkům bylo třeba ukázat vztyčený ukazovák. Na druhou stranu je ten systém pro mnoho menších živnostníků likvidační. Na jednu stranu je to jakási šikana, avšak na druhou stranu bez patřičné vypovídající hodnoty (např. spotřeby versus skladových zásob, atd.)

Dušan Trličík, 53 let, Vsetín, hudebník, skladatel, textař
ANO - ale opačná strana této mince má v této chudé zemi příliš nelidské kontury.

Milan Orálek, 63 let, jednatel Českého svazu ochránců přírody Valašské Meziříčí
ANO.

Dan Žárský, 56 let, ředitel Diakonie ČCE – středisko Vsetín
ANO.

Jiří Polášek, 51 let, duchovní správce farnosti Zašová
ANO i NE. Jistěže to omezí daňové úniky, ale není to „těžba" na správném místě. Eet není podpora podnikání, ale začátek globalizace, kontroly a zániku mnoha podniků.

Petra Proksová, 39 let, zdravotní sestra Nemocnice Vsetín
ANO – přestože se ozývají nesouhlasné hlasy, poctivý podnikatelů evidují tržby už dávno, a kdo má problém s nákupem pokladny a příslušného softwaru, ať raději nepodniká, pokud se vymlouvá na nákladnost systému

Eva Žůrková, 60 let, ředitelka Dětského domova a Základní školy Liptál
Je asi příliš krátká doba na nějaké relevantní závěry.

SEZNAM VŠECH osobností ze Zlínského kraje účastnících se auditu Deníku najdete ZDE