K poznatkům o úrovni tehdejší astronomie nás přivádějí především archeologické objevy, vypovídající o astronomických orientacích kultovních staveb a pohřebišť.

Astronomii v období přechodu pohanství a křesťanství můžeme charakterizovat tvorbou kalendáře. Cílem křesťanského kalendáře bylo vyznačení hlavních událostí ze života a působení Ježíše Krista. Středem církevního roku jsou Velikonoce, památka umučení a vzkříšení Krista. Podstatné pro sestavení kalendáře se tedy stává určení data tohoto pohyblivého svátku, závislého na prvním jarním úplňku. Sledování měsíčních fází se pravděpodobně dostává i do sféry činnosti mnichů v klášterech, kteří mají velkou zásluhu na rozvoji astronomie před zavedením vysokého školství.

Je také dosti pravděpodobné, že s prvními křesťanskými misiemi na Moravu se dostávají na naše území i prvky astronomické orientace křesťanských chrámů, které vyjadřují svůj vztah ke kosmu pravděpodobnou orientací ke Slunci a Měsíci. Kostel jako místo křesťanského kultu se tak mohl stát nositelem astronomické informace a vedle svého hlavního poslání pravděpodobně i bodem jakési astronomicko-geodetické sítě, podle které mohlo probíhat v raném středověku vytyčování jednotlivých farností.

Těmto skutečnostem se mimo jiné bude věnovat i přednáška ing. Rostislava Rajchla, ředitele uherskobrodské hvězdárny, která se uskuteční ve čtvrtek 23. května od 18 hodin v malém sále Domu kultury Vsetín v rámci oslav 1150. výročí slovanských věrozvěstů.

Autor: Martin Leskovjan, Hvězdárna Vsetín